Čím jsem starší, tím víc si uvědomuji, jak je herectví těžké, vyznává se herec Petr Štěpánek

26. březen 2021

„Každá role je pro mě něco jako Mount Everest. Stojím před ním, a nevím, kam polezu,“ přiznává herec v Blízkých setkáních.

„Když na tu horu vylezu, uvědomím si, kolik chyb jsem udělal. Herectví je nádherná, nekonečná a těžká práce a když někdo tvrdí, že už všechno umí, měl by skončit. Dokud má člověk sílu, tak by měl tuhle profesi vykonávat,“ myslí si Petr Štěpánek.

„Pamatuji si, když můj táta nemohl hrát 6 let, jak to bylo těžké. V Národním divadle jsem viděl násilné odchody do důchodu, kdy Karel Höger umřel třetí den poté a Bohoušek Záhorský dostal mrtvici,“ vzpomíná. 

Táta byl studnice vědomostí

„Táta zemřel, když mi bylo 20 let. Člověk má v té době jiné priority a nestihl jsem s ním probrat tolik věcí, které bych chtěl. Je to jedno z mých nejhlubších trápení, uvědomuji si to čím dál víc,“ přiznává herec.

„Táta byl studnice vědomostí. Hrozně rád bych si s ním zahrál divadlo. Byl skvělý v Learovi, málokdo ví, že během představení dostal zadní infarkt a Mařenku Tomášovou na jevišti nesl v náručí už s ním. Lidé moc neví, že herci uléhají, až když mají čtyřicítky horečky nebo nemohou chodit. Chceme dát divákům to, za co si zaplatili,“ uzavírá host Dvojky.

Jaké to je být z herecké rodiny? Přemýšlel o tom, že by šel učit? Jakou pohádku momentálně natáčí?

autoři: Tereza Kostková , mis

Související