Člověk doběhne závod na Aljašce ve tři hodiny ráno a nikoho v cíli nepotká, říká extrémní ultramaratonec Jan Francke

Hostem sportovní talkshow Na síti s Andreou Sestini Hlaváčkovou je extrémní ultramaratonec Jan "Venca" Francke. Jak se člověk, který začínal s plaváním a triatlonem, stane extrémním ultramaratoncem? Proč začal vyhledávat extrémní výzvy, které probíhají i v polárních oblastech za drsných klimatických podmínek? Jak vzpomíná na závod Iditarod? Poslechněte si celý rozhovor s milovníkem extrémních závodních výzev!

Jak vzpomínáte na svůj první extrémní ultramaraton?

Bylo to na Yukonu, kde jsem si vůbec poprvé vyzkoušel, co to všechno obnáší závodit v takových podmínkách. Jednalo se o závod na 100 mil. Napadlo mě to díky tomu, že jsem v té době žil v Britské Kolumbii v Kanadě. Do trailového závodu na Yukonu jsem v kariéře nastoupil nakonec třikrát a absolvoval i nejdelší závod na 750 kilometrů, který mi trval 10 dní.

Můžete přiblížit, jaká panuje atmosféra po dokončení závodu?

V polárních oblastech obvykle žádné občerstvovací stanice nejsou, vzdálenosti mezi chechkpointy jsou daleko větší a v cíli na Vás třeba nikdo ani nečeká. Například na Aljašce doběhnete do cíle ve 3 hodiny ráno a nikdo tam není.

Dá se v tuzemských podmínkách připravit na extrémní podmínky ultramaratonských závodů?

Člověk to musí mít v sobě dané, že lépe snáší zimu, protože se závodí za teplot minus 30 až 50°C. Rozhoduje především psychická pohoda a pohotová reakce na aktuální stav.

Na síti s Andreou Hlaváčkovou na Radiožurnálu Sport
Spustit audio

Související