Člověk v důchodu nezleniví, říká amatérský hodinář z Krušných Hor
Třikrát do týdne natáhne krok směrem ke kostelu a potom i hodiny na kostelní věži. Zajímavého koníčka na penzi má amatérský hodinář Bohumír Břehovský z Kraslic, který se stará o kostelní hodiny ve Stříbrné. Má totiž pověst člověka, který opraví každé hodiny, i když zrovna takhle velké kostelní udržuje v chodu poprvé. A když už je v kostele, zahraje si na harmonium.
Bohumír Břehovský, zvaný svými přáteli zásadně Božan, je hodinář samouk. V Ostravě se sice vyučil mechanikem měřící a regulační techniky, hodiny se tam ale opravovat neučil. Proto všechno začalo hodinami z máminy kuchyně. Neuměl je opravit a náhodou se v práci v elektrárně seznámil s vyučeným hodinářem, který mu půjčil tu správnou knihu a zasvětil do tajů jemné mechaniky. „On mi povídá, Bohouši, naštuduj si to a já tě vyzkouším. Pak ty hodiny spravíš raz, dva. Tak jsem to udělal, opravil jsem je a do dneška běží. Trvalo to samozřejmě dlouho, ale mně to baví, bez toho by to nešlo.“
Dnes se stará o chod hodin kostela ve Stříbrné. „Je to krásná práce člověka, který se jmenoval Josef Köhler. Mají Grahamův krok, takže to už jsou poměrně přesné hodiny. Bijí každých patnáct minut a v celou odbijí na velký zvon správný čas,“ říká.
Celý stroj je usazený ve skříni pod nízkým stropem, postavit se tu pořádně nedá a i tuto část hodinář zamyká. „Lezli sem lidi a dvakrát ukradli ručičky z hodin. Asi na památku. Tak jsem se domluvil se starostou a zamykáme. Tady se podívejte, lidi sem psali i svoje jména.“
Kostel Nejsvětějšího srdce páně ve Stříbrné vysvětili v roce 1910 a hodiny naposledy prošly opravou v devadesátých letech minulého století. „Udržuju je v chodu, natahuju a mažu. Na hodiny existují speciální oleje, to není jen tak,“ popsal Břehovský.
Ve svém volném čase se kromě hodin věnuje také hře na hudební nástroje. „Hraju léta na trumpetu s kapelou, abych nehrál na klávesy,“ směje se všestranný hudebník a hodinář. „Člověk v tom důchodu nezleniví. Co bych seděl doma? Takhle se každý třetí den seberu a projdu se na věž. Zahraju si na harmonium, dám si pivo a pěšky zase mažu domů. Hezký koníček, ne?“
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
