Co nás může uchránit v záplavě falešných zpráv? Kvalitní žurnalistika

03660046.png

Takový byl jeden ze závěrů odborného semináře, který pořádalo estonské předsednictví Rady EU k tématu médií v digitální době.

Estonci upořádali tento seminář v rámci příprav Rady pro všeobecné záležitosti, na níž budou evropští ministři debatovat mimo jiné právě téma mediální plurality a vlády práva v digitální době. Na semináři se diskutovalo také o fenoménu současného internetu, o falešných a manipulativních zprávách.

Za příčinu jejich rozmachu v poslední době přítomní experti označili hlavně otevřenost digitálních platforem – kdokoliv může libovolně šířit své myšlenky – a ekonomickou situaci mediálních domů. Pokles zisků z reklamy vede k tomu, že přežívají jen některá média, ta se koncentrují do rukou menší skupiny vlastníků a redakce v honbě za zvyšováním návštěvnosti, počtu lajků a komentářů se uchylují k bulvarizaci a důrazu na senzace. Mediální společnosti si často nemohou dovolit zaplatit kvalitní novináře, kteří by přicházeli s vlastními, do hloubky zpracovanými tématy. Tyto faktory pak posiluje také skutečnost, že na internetu mají volný prostor k vyjádření také neprofesionální média, která nedodržují základní novinářské standardy a etické kodexy. Tato kombinace vede neúprosně k tomu, že tradiční média ztrácejí důvěryhodnost a v online světě se vyskytuje množství záměrně či nezáměrně šířených dezinformací.

Jak z toho ven? Tuto otázku si samozřejmě kladli účastníci semináře také. Diskutovali o současně zaváděných seberegulačních pravidlech velkých platforem, jako je Google a Facebook. Zároveň zazněly i hlasy, které varovaly před neoprávněnými zásahy do svobody slova a tendencemi k cenzuře. Jakékoliv mazání online obsahu, jako jsou nenávistné projevy, musí být opřeno o příslušnou legislativu. Na druhou stranu by však dle názorů některých debatérů neměl být internet terčem příliš tvrdé regulace, aby si udržel svůj hlavní atribut – svobodu a otevřenost.

Za správnou cestu z tohoto kruhu označili přítomní podporu kvalitní novinářské práce s akcentem na investigativní a datovou žurnalistiku. Stěžejní úlohu by měla sehrát také podpora mediálního vzdělávání u dětí jako součást školních osnov, ale i u dospělých. Podporovat by se měly také tzv. fact-checkingové iniciativy, které ověřují pravdivost zpráv a výroků ve veřejném prostoru a filantropické aktivity podporující nezávislou žurnalistiku.

Bude zajímavé sledovat, jakým směrem se tato diskuse vyvine po debatě ministrů na jednání Rady dne 17. 10. 2017.

Kompletní shrnutí semináře naleznete zde: http://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-12112-2017-INIT/en/pdf