Co si myslet o Palachově upálení? Dodnes to nevím. I proto je pro mě jeho příběh zajímavý, říká scenárista Štěpán Hulík

8. duben 2022

Pochází z malého města, ale žije ve městě ještě menším: v západočeských Plasech, odkud rád vyráží na putování podél řeky Střely. Má rád Boba Dylana a taky film Všichni dobří rodáci, kromě FAMU vystudoval filmovou vědu a říká, že pravidelný trénink je důležitější než talent samotný. Hostem Tomáše Piláta byl ve Vizitce scenárista Štěpán Hulík.

Sedmatřicetiletý Štěpán Hulík patří mezi nejúspěšnější scenáristy střední generace, zabodoval už coby osmadvacetiletý se scénářem k minisérií Hořící keř o příběhu Jana Palacha z pohledu právní zástupkyně Palachovy matky. Nedávno Českou televizí proběhl diváky i kritikou ceněný trojdílný seriál Podezření, v němž Hulík zpracoval příběh zdravotní sestry podezřelé z vraždy hospitalizované ženy.

Z minisérie Podezření

Dějovou linku inspirovaly podobné příběhy včetně medializovaných kauz, k rešerši ale Štěpán Hulík využil celou řadu dalších pramenů. „Rešerše jsou velký domácí úkol, který plním moc rád. Baví mě nasávat informace z pro mě neznámých oborů, je to vlastně ta nejzábavnější část,“ řekl ve Vizitce o té části práce, při které autorovi vzniká před očima nový svět.

Snaž se a dokážeš všechno

Všechny tři Hulíkovy velké scenáristické projekty – Podezření, Hořící keř i seriál Pustina z nehostinného prostředí severozápadních Čech – jsou postavené na silném příběhu, což je podle hosta vltavské Vizitky klíčový bod na cestě k úspěchu. „Z průměrné látky ani sebelepší autor dobrý příběh nevykřeše. Naopak máte-li dobrý příběh, k napsání slušného scénáře stačí jen základní talent, schopnost příběhové kombinatoriky a trocha psychologie,“ domnívá se.

Záběr z filmu Hořící keř

On sám silný příběh hledá v rozporuplných situacích. „Když je tam zajímavý paradox, něco, co se nedá vysvětlit,“ upřesňuje. Tímto prizmatem se dívá i na příběh Jana Palacha. „Sám ani po letech nevím, co si o jeho činu myslet. Bylo to hrdinství? Ale co bolest, kterou způsobil mámě? Sám na to nemám jednoznačnou odpověď, a to je pro mě znak dobrého příběhu.“

Čtěte také

Ve Vizitce podrobně mluvil o postavě showrunnera, který se stará o hladký a kvalitní běh natáčení seriálů a jehož kompetence nejsou v českém prostředí obvyklé, popsal, jak přemýšlí o zpracovávané látce z pohledu potencionálního zahraničního diváka, vzpomněl, co mu před patnácti lety dala studia filmové vědy, a popsal, o čem ve svých hodinách mluví se studenty scenáristiky na JAMU. Zdůraznil také, jak moc mu v jeho filmových začátcích pomohli rodiče. „Od dětství mi říkali, že když se budu snažit a budu se zlepšovat, není nic, co bych nedokázal. Taky mi říkali, že se nemám bát neúspěchu. Pád není prohra, je důležité to zkoušet. Snažím se to dnes přenášet na své děti, protože když to neudělají rodiče, neudělá to nikdo.“

Spustit audio

Související