Dagmar Dzúrová: Okolní země využívají potenciál migrantů lépe. Česko trápí odliv mozků. Zejména ve zdravotnictví

16. červen 2022

Do České republiky přišlo v souvislosti s válkou na Ukrajině na 300 000 ukrajinských uprchlíků. Jak stát zvládá jejich integraci? Využívá potenciál pracovních migrantů naplno? A proč je pro řadu z nich Česká republika často jen přestupní stanicí? Demografka Dagmar Dzúrová v audiozáznamu ještě mluví o tom, jakým vývojem prošel přístup společnosti k lidem s mentálním postižením a jak konkrétně v této oblasti pomáhá Společnost rodičů a přátel dětí s Downovým syndromem.

„Stát se snaží válečné uprchlíky přijímat. Snaží se pomoct. Podat jim ruku. Začlenit je. Společnost je ale bohužel po pandemii ve vážném stavu. Takže je to složitější a také velmi individuální,“ hodnotí situaci v pořadu Jak to vidí... profesorka Dagmar Dzúrová, demografka a sociální geografka z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Čtěte také

„Je to o to pozitivnější, že v případě utečenecké krize jde o náhlý jev. Válka vypukla prakticky ze dne na den a ze dne na den se musely i státy připravit na novou situaci. Rozhodnout se, jak budou reagovat, aby samy nebyly ohroženy.“

Neméně důležité je ale podle Dzúrové i pomáhat utečencům v úspěšném návratu do jejich vlasti. „Musejí být připraveni na opětovné začlenění do jejich společnosti. Třeba v pražském centru se zaregistrovalo přes 500 zdravotních pracovníků z Ukrajiny, kterým my pomůžeme. Jde ale o to, aby neztratili svoji kvalifikaci.“

„Každý z nás, jakmile nějakou dobu v oboru nepracuje, ztrácí schopnost pozitivního návratu. V případě zdravotníků to platí zejména. Jakmile operatér neoperuje, ztrácí každým dnem rutinu a dovednost. A to je špatně.“

Odliv mozků

Ukrajinci byli do ruské invaze nejpočetnější skupinou pracovních migrantů u nás. „Současná válečná migrace je na rozdíl od té pracovní v orhožení života, většinou velmi nečekaná a spontánní.“

„Řada zemí kolem nás ale dovede využít pracovní potenciál imigrantů lépe než my. U nás velmi často nemá imigrant pracovní postavení stejné, jako měl v zemi původu. Nedokážeme jim nabídnout práci adekvátní té, kterou dělali doma.“

Troskotá to na mnoha faktorech: na byrokracii, na nabídce trhu práce i touze migrantů jít za lepším. „Znovu se podívejme na zdravotníky. Sestřičky z východu tady velmi často pracují jen několik měsíců a pak se posunou dále na západ, protože tam mají daleko lepší podmínky. Jde o klasický případ odlivu a přetahování mozků, kterého využívají jiné státy velmi aktivně.“

Jazyk je klíčový

Úspěšné začlenění na trh práce nebo i do škol samozřejmě souvisí i se znalostí jazyka země, do které migrant přijíždí.

Čtěte také

„Máme podloženo výzkumy, že čím je imigrant lépe jazykově vybaven, tím lépe se vyzná v předpisech, v možnostech, lépe si vybere a lépe se začlení. Pokud tedy chceme, aby došlo k pozitivnímu začlenění, přínosnému pro obě strany, je jazyk naprosto nezbytný.“

Bohužel ani v této oblasti nevyužívá Česká republika všechny možnosti naplno. „V současné době se tolik nabízejí on-line kurzy. Je to věc, kdy jeden vyučující zvládne stovky žáků na druhém konci drátu. Bylo by fajn, kdyby to ale bylo cíleně zaměřeno pro danou oblast, tedy na žáky, pedagogické pracovníky nebo zdravotníky. Jazyk je ale prostě podmínkou.“

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.