Dagmar Ruščáková: Požehnané léto

11. červenec 2021

Právě teď prožíváme tu nejvlídnější, obecně vzato nejkrásnější a nejplodnější část roku. Obzvlášť letos, kdy kvůli studenému jaru začalo dozrávat vše naráz. Projdete-li se vesnickou, plodnou zahradou, srdce se směje na tu úrodu. Tady u nás pod horami je letní košík hojnosti nádherně různobarevný.

Čtěte také

Ta radost, když si za svěžího rána sáhnete pro nocí ještě vychlazenou jahodu a sníte ji jen tak. A pak druhou a třetí, voňavé a plné chuti. Máte-li dost jahod, stačí zvednout oči ke stromům. Zatímco rané třešně ztmavly až do černa, ty pozdnější se teprve červenají, lákavé, pro mě neodolatelné. Aby toho nebylo málo, v lese zrají borůvky… Modré prsty i rty - i tohle je tvář léta a prázdnin!

V tuhle dobu nám už i rybíz nabízí kuličky svoje rybízí - u nás začíná ten černý, následuje bílý, zatímco červený opravdu dozraje až v druhé polovině července. Čeká mě několik týdnů, kdy budu obcházet keře a mlsat - čerstvé, právě utržené ovoce mám nejradši. I když… každý ví, že na spojování vánočního lineckého cukroví je nejlepší nakyslá rybízová marmeláda!

Čtěte také

Pokud ještě nemáme zuby plné semínek, můžeme se nechat zlákat malinami. Taková zralá, voňavá, sluncem vyhřátá malina… to je panečku lahůdka! První, druhá, třetí, desátá… au! Kdepak, maliník své plody bez boje nevydá.

No a potom je tu ten druhý pohled na věc. V jahodách i maliní se s oblibou zákeřně skrývají kopřivy, co nesežerou slimáci, zničí mravenci a mšice. Plevel roste vždy zdatněji a rychleji než opečovávané rostlinky. Tu člověk běduje, že mu v mokru všechno zplesniví, tu nestačí zalévat, když sluníčko bez oddechu nemilosrdně spaluje vysychající zem.

Ale… vždyť je to vlastně velmi přirozená harmonie. Letní zahradní báseň pro mlsná ústa, poetické duše, motyčky a zahradní konve. Užijte si ji!

Spustit audio

Související