Daně se určitě zvyšovat budou. Stát by ale měl i šetřit, a to hlavně na sobě, myslí si poradce premiéra Křeček

„Je to jakýsi neucelený vak opatření, která padají od různých poradců, ale necítím žádnou vizi vlády. Musí říct, že buď půjde cestou masivních škrtů, nebo půjde cestou zvyšování daní a pak se nesmí dívat doleva, doprava a samozřejmě za to musí nést veškerou odpovědnost,“ okomentoval postup vlády v dřívějším vysílání Plusu bývalý ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO).

Čtěte také

Petr Holub: Rozpočet v dubnu – zatím dobrý

„Kritika pana Havlíčka, který měl touto dobou v roce 2021 schodek 192 miliard, nyní je 200 miliard, nepadá na úrodnou půdu. To je jako vyčítat jednomu za 18 a druhému bez dvou za 20,“ myslí si ekonom BH Securities Štěpán Křeček. Vyjádření zástupců koalice k tématu se ale získat nepodařilo, nepřijali ani pozvání do pořadu.

Podle Křečka, který je zároveň i poradcem premiéra Fialy, bude současná situace vyžadovat provádění škrtů a zároveň i zvyšování příjmů. „Kombinace opatření na příjmové a výdajové straně je výrazně vhodnější,“ uvažuje.

„Měla by to být vyvážená kompozice opatření, která mohou být na příjmové i výdajové straně. Kdybychom místo toho jenom škrtali anebo jenom navyšovali daně, tak by ta zátěž pro ekonomiku a důsledky takových kroků byly horší a bolestivější,“ vysvětluje ekonom. „Mohlo by to zároveň vnášet do společnosti i určitou nestabilitu.“

Vývoj plnění státního rozpočtu je zklamání

„Opatření jako celek musí, jak na straně výdajů, tak na straně příjmů, způsobit, že schodky veřejných rozpočtů přestanou být každým rokem okolo 300 miliard korun a budou mířit k ideální nule,“ navazuje hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.

Daní je v Česku velké množství. Diskuse se vede o tom, jaké se budou zvyšovat.
Štěpán Křeček

Složení projednávaného balíčku sice zatím nebylo zveřejněno, část zvažovaných opatření se ale už dostala na veřejnost. Všechna opatření balíčku by měla být oznámena v půlce května. „Je zvláštní, že se bavíme o něčem, co ještě nevzniklo a my už to komentujeme, jak to bude škodit nebo to bude pomáhat,“ poukazuje na riziko předčasných závěrů ekonomka.

Čtěte také

Prostor pro daňovou progresi máme. V současné době je totiž velmi mírná, říká poradce ministra. Nejdřív cestou škrtů a úspor, míní ekonom

Návrhy na opatření překládá vládě Národní ekonomická rada vlády. Premiér Fiala už zpočátku tyto návrhy popisoval jako jakési menu, ze kterého si vláda bude následně vybírat. „Stejně jako občané, tak i já čekám na výsledek jednání,“ dodává Horská. „Je na politické reprezentaci, aby si vybrala z expertních návrhů něco, co jí bude dohromady dávat smysl.“

I pokud bude balíček přijat v avizovaném termínu, vliv na letošní rozpočet už bude mít spíše minimální. „Náběh balíčku bude u mnohých opatření spíše zasahovat až na příští rok, nicméně některé návrhy by mohly vylepšit hospodaření i v letošním roce,“ popisuje Křeček.

Stejné daňové zatížení kojenecké výživy a piva

Balíček by měl překládat úsporná opatření ale zároveň i postup pro zvýšení příjmů. „V balíčku se určitě budou navyšovat příjmy státního rozpočtu. Daní máme v České republice obrovskou paletu a diskuse se vede o tom, jaké by se měly zvyšovat,“ vysvětluje Křeček. „Panuje obecná shoda na tom, že by například mohly vzrůst daně z neřestí.“

Čtěte také

Ekonom Hindls: Deficit státního rozpočtu? O problému víme roky. Místo koncepce ale vláda tvoří mozaiku návrhů

Zvýšit by se tak mohlo zdanění tvrdého alkoholu a nikotinových produktů. Úplně nové výrobky jako nikotinové sáčky a elektronické cigarety totiž nepodléhají spotřební dani. Daňové zatížení těchto produktů se tedy bude určitě zvyšovat, o plošném zvýšení DPH se ale zatím stále vede diskuse.

„Nechci to úplně vylučovat, některé položky totiž jsou v DPH zařazeny naprosto nesmyslně. Chápu, že máme nejnižší možnou sazbu u kojenecké výživy, ale nechápu, proč máme nejnižší sazbu u točeného piva. Některé položky by se mohly přeskupit tak, aby to dávalo větší smysl.“

Konečná podoba není známá ani u úspor. „Nejdůležitější opatření spočívá v proškrtání některých dotací a propuštění některých státních zaměstnanců,“ vypočítává Křeček opatření, která by měla mít největší vliv. „Jsou to úspory, na kterých stát ukáže, že šetří na sobě, když chce zvyšovat daně.

V celém pořadu se také dozvíte, jaké návrhy NERV vládě překládá, které návrhy vlády odmítá a proč nebo proč bylo zrušení superhrubé mzdy chybné či zda vláda dokáže deficit udržet pod plánovanými 300 miliardami. Provází Tomáš Pavlíček.