Daniel Prokop: Po pěti letech v konjunktuře máme počet exekucí na úrovni zemí v dluhové krizi
Počet lidí v exekuci sice loni klesl o 41 tisíc, ale i nadále je v Česku evidováno na tři čtvrtě milionu dlužníků, z nichž řada má dvě až šest exekucí. Co Čechům komplikuje cestu z dluhové pasti?
„Tento počet exekucí je srovnatelný s Finskem 90. let, kdy tam byla velká ekonomická krize, asi 20procentní nezaměstnanost a 10procentní pokles HDP. My jsme už asi pět let v konjunktuře, a i tak máme počet exekucí na úrovni zemí v dluhové krizi,“ konstatuje v pořadu Jak to vidí sociolog Daniel Prokop, který se tématu exekucí dlouhodobě věnuje.
„Důvodem je jednak to, že se do exekuce posílají věci, které by se daly řešit i jinak. A druhým důvodem je, že je u nás těžké vstoupit do osobního bankrotu, tedy do řízení, kde se za určitých podmínek exekuce po třech až pěti letech zbavíte,“ vysvětluje.
Do insolvence vstupuje stále málo lidí
Dosavadní insolvenční řízení bylo pro většinu dlužníků nedostupné. Novela insolvenčního zákona, která vstoupila v platnost 1. června některé bariéry odstranila, ale přesto jsou pravidla oddlužení u nás stále nastavena jako jedna z nejtvrdších ve srovnání třeba se západní Evropou.
Počet lidí, kteří do insolvence vstupují, narostl asi dvojnásobně, což znamená, že se oddlužení bude týkat asi 40 tisíc lidí ročně. To je stále jen zlomek z celkového počtu dlužníků. Proto je podle Daniela Prokopa nutné odstranit ještě další bariéry, které systém osobního bankrotu znepřístupňují.
Osobní bankrot by se měl vyplácet
„Když jste v exekuci, něco ze mzdy vám zůstane. V insolvencích jsou srážky tvrdší a při přechodu z exekuce do insolvence přijdete až o 500 tisíc korun,“ vysvětluje Daniel Prokop.
„Dlužník tedy stojí před dilematem, zda má jít do insolvence, která je výrazně tvrdší. Bude žít tři až pět let v hodně tvrdé chudobě, ale zbaví se exekucí. Anebo se pohybovat v pololegalitě, snížit si příjem na minimální mzdu a brát peníze načerno. Hodně lidí volí tuto druhou variantu.“
Cílem by proto podle sociologa Prokopa mělo být motivovat lidi, aby se dluhů chtěli zbavit. Profitovat by z toho měl také stát, který podle odhadů ročně přichází na daních o několik miliard ročně.
Další témata rozhovoru: Proč se zadluženost týká některých regionů více než jiných? V čem spočívá zadluženost dětí? Co jsou největší bolesti českého vzdělávacího systému? A jaké šance na úspěch má případná předvolební koalice proti hnutí ANO?
Související
-
-
Vláda podpořila opatření proti množení exekucí. Koncentrovat by se měly u jednoho exekutora
Věřitel by měl podle novely na začátku řízení nést náklady na poplatek a zálohu, což by ho nutilo zvážit, zda exekuci vůbec zahajovat.
-
Dluhy dětí by měly přejít na rodiče. Vláda podpořila poslanecký návrh novely občanského zákoníku
Na předloze novely občanského zákoníku v parlamentu pracovali poslanci koalice i opozice. Exekucím v Česku čelí řádově tisíce dětí, další desetitisíce dospělých si svoje dluhy přenesly z dětství.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
