David Mareček: Svoboda není samozřejmá. Události roku 1939 a 1989 by nám to měly stále připomínat

V souvislosti se 17. listopadem, na který připadá Mezinárodní den studentstva a Den boje za svobodu a demokracii, se znovu rozpoutala debata, jak a co vlastně slavit...

„Že se taková debata rozpoutala, je dobře. Určitě je co slavit. Důležité je ale zdůraznit, že svátek 17. listopadu je rozkročený mezi dvě důležité události,“ připomíná v pořadu Jak to vidí... generální ředitel České filharmonie David Mareček.

„17. listopadu si připomínáme nejenom události roku 1989, kdy došlo ke změně režimu, ale druhým významným výročím je rok 1939, kdy nacisti po nepokojích kolem pohřbu Jana Opletala uzavřeli české vysoké školy.“

17. listopad 1939

Podle hosta Dvojky dnes ale máme tendenci vnímat 17. listopad 1939 jako takový druhý svátek, protože pro většinu z nás je to už dávná historie. „Oba svátky jsou ale stejně důležité. Mimo jiné i proto, že rok 1939 byl nebývalý v tom, že se českým studentům podařilo získat pro naši zemi svátek, který je takto mezinárodně uznávaný.“

Čtěte také

17. listopad. Mezinárodní den studentstva a zároveň Den boje za svobodu a demokracii

„Šlo přitom o velmi dlouhý proces a velké úsilí, které v roce 1941 sledoval celý svět. Podpůrné dopisy poslal Winston Churchill, americký i francouzský prezident. Novináři se prali o to, aby o tom mohli informovat.“

Ještě důležitější ale podle Davida Marečka je, že studenti, které nechal Hitler uvěznit v koncentračních táborech, museli být propuštěni. „Tím, že se mezinárodní společenství ozvalo, a tím, že naši občané ve svém úsilí nepolevili, byl Hitler nakonec donucen alespoň k tomuto ústupku.“

Svoboda a zodpovědnost

V souvislosti s tím je tedy pochopitelné, že se dnešní mladá generace, která nezažila rok 1989, ptá, co to vlastně slavíme. „V čem je připomínka obou výročí důležitá je ale podle mě velmi dobře vysvětlitelné a pochopitelné. Svoboda opravdu není samozřejmá, a ten, kdo zažil život v nesvobodě, ví, že je to úplně základní předpoklad k tomu, abychom mohli diskutovat o čemkoli.“

Jak ale ředitel České filharmonie připomíná, je nutné si uvědomit, že se svobodou jde ruku v ruce i zodpovědnost. To ale bývá častou příčinou konfliktů. „Často chceme svobodu, ale nechceme s ní přijmout zodpovědnost. A logicky čím větší svobodu máme, tím větší máme zodpovědnost. Teprve až pochopíme, že jde o dvě strany téže mince, budeme se svobodou zacházet dobře,“ uzavírá David Mareček.

Další témata rozhovoru: koncerty České filharmonie s tématem svobody; osobnost Sergeje Rachmaninova; budoucnost holografických koncertů.