Děkanská zahrada je oázou klidu uprostřed Pelhřimova. Přístupný je i domeček děkana Vaňka

26. leden 2022

Na Vysočině, v centru Pelhřimova, jen pár kroků od Masarykova náměstí můžete vstoupit do Děkanské zahrady. Před čtyřmi sty lety tam kněží pěstovali zeleninu a bylinky, dnes je to místo odpočinku. Zahradu vybudoval na začátku dvacátého století děkan František Bernard Vaněk. Člověk, který miloval Pelhřimov, okolní přírodu a folklór. V zahradním altánu často pracoval a odpočíval.

Počátky pelhřimovské Děkanské zahrady sahají k roku 1603. Tehdy tam, hned za kostelem sv. Bartoloměje, měli kněží skutečnou zahradu, kde pěstovali vše potřebné do své kuchyně. Městským parkem se Děkanská zahrada stala až počátkem dvacátého století, kdy ji zcela přebudoval děkan Vaněk.

Děkanská zahrada je dnes místem odpočinku a procházek. V parku je i několik zajímavých uměleckých děl. Například kamenný pomník od sochaře Františka Bílka, který byl děkanovým přítelem. Na něm je pak mozaika neméně slavného umělce, Viktora Foerstera. Poblíž vchodu stojí dobová Boží muka, která sem byla přenesena z města.

Největší atrakcí zahrady je ale určitě Domeček, jak říkají pelhřimovští altánu, který si pro svou práci i odpočinek upravil právě děkan Vaněk. „V přízemí byl salónek. Když se půjdeme podívat nahoru, uvidíme selskou jizbu a pracovnu,“ říká Markéta Skořepová z pelhřimovského Muzea Vysočiny. V přízemí domku přitom bývala studánka, pramen je už ale dnes vyschlý. Selská jizba v patře připomíná Vaňkovu zálibu v lidové kultuře. Většina nábytku pochází z jeho pozůstalosti.

Selská jizba

Pracovní stůl pátera Vaňka stojí na konci kryté části pavlače. „Kdo sem přijde, říká, že by mu stačila přípojka na internet, a klidně by tady mohl trávit čas,“ říká s úsměvem průvodkyně. Většina pavlače funguje jako ochoz s volným výhledem do parku.

V parku se nachází i dětské hřiště a dokonce malá soukromá zoologická zahrada. „Bývají tady papoušci, králíci, okrasní ptáci,“ dodává Markéta Skořepová. Park je volně přístupný, do altánu je možné nahlédnout vždy v otevírací době muzea, do kterého stačí zajít a poprosit o průvodce.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.