Délka pracovní doby

Pracovní dobou jsme se dnes ve Vašem tématu zabývali díky problému posluchačky z Týna nad Vltavou.

Projev posluchačky: Můj zaměstnavatel vzhledem k mojí nevytíženosti mi snižuje pracovní dobu z osmi hodin na šest hodin a když jsem to nestihla přijmout, vyhrožuje mi výpovědí. Má na to nárok?

Pokud naše posluchačka měla stanovenou pracovní dobu na čtyřicet hodin týdně, tak podle právničky Marcely Kubínkové z Českomoravské konfederace odborových svazů může zaměstnavatel změnit pracovní dobu pouze po dohodě s pracovníkem.

Marcela Kubínková: Pokud jde tedy o tento případ, tak rozhodně zaměstnavatel nemůže měnit sám jednostranně délku toho úvazku, tedy to znamená, že nemůže jednostranně ze stanovené pracovní doby určit jednostranně zaměstnankyni, že bude pracovat na kratší pracovní úvazek.

Pokud vám chce zaměstnavatel zkrátit pracovní dobu kvůli vaší nevytíženosti a vy na to nepřistoupíte, výpověď samozřejmě hrozí.

Marcela Kubínková: Nelze vyloučit, že ten zaměstnavatel provede nějakou organizační změnu, kde třeba dejme tu práci sloučí s jiným druhem práce a že tedy rozhodne o nadbytečnosti, takže to samozřejmě nelze tedy vyloučit a pokud jde o oprávnění zaměstnavatele rozhodovat o organizační změně, tak to je samozřejmě zcela v jeho kompetenci.

Dodává ještě Marcela Kubínková. Pokud naopak chcete pracovní dobu zkrátit, můžete o to zaměstnavatele požádat, ale jen z vážných zdravotních důvodů nebo kvůli povinnosti k dětem. Jak říká právnička Věra Jůdlová, délka pracovní doby je speciálně upravena pro těhotné ženy a matky.

Věra Jůdlová: Požádá-li žena, pečující o dítě mladší něž 15 let nebo těhotná žena o kratší pracovní dobu nebo o jinou vhodnou úpravu stanovené týdenní pracovní doby, je zaměstnavatel povinen vyhovět její žádosti, nebrání-li tomu vážné provozní důvody. A dále ještě ten zaměstnavatel tyto těhotné ženy a ženy, které pečují o dítě mladší než jeden rok zaměstnávat, nebo nařizovat jim práci přesčas.

Pro ty, kteří přesčas pracovat mohou, je maximální počet přesčasových hodin omezen a to na sto padesát v jednom roce. Může to být i více, pokud s tím zaměstnanec souhlasí. Podle Jaroslava Jakubka z Ministerstva práce a sociálních věcí je tu ovšem i tak zákonem stanovená další hranice. V průměru osm přesčasových hodin týdně.

Jaroslav Jakubek: Tam je podle zákona o mzdě nárok na příplatek za práci přes čas, ovšem ten zaměstnanec může také se s tím zaměstnavatelem dohodnout, že místo toho příplatku bude poskytnuto náhradní volno.

To platí pro dospělé. Mladiství přes čas pracovat nesmí. Kratší pracovní dobu mají také lidé, kteří pracují ve směnách. Pokud má firma dvousměnný provoz, tak týdenní počet nesmí překročit třicet osm a tři čtvrti hodiny. U třísměnného nebo nepřetržitého provozu je to třicet sedm a půl hodiny. Směny v obou případech musí být maximálně dvanáctihodinové.

Jaroslav Jakubek: To rozčlenění je takové, že se střídá vlastně ta doba práce a doba tedy odpočinku a doba odpočinku mezi dvěma směnami má být dvanáct hodin po sobě jdoucích během dvaceti čtyř hodin.

Pracovní doba většiny profesí se řídí Zákoníkem práce, o kterém jsme teď mluvili. Zaměstnanci v dopravě, tedy piloti, řidiči autobusů a kamionů i strojvedoucí, ale mají speciální zákon, protože dobu, kterou oni stráví v takzvaných turnusových službách, ovlivňují hlavně jízdní řády a další podmínky přepravy osob a nákladů.

Tolik na téma pracovní doba. Všechny důležité nebo zajímavé informace, které jsme dnes vysílali v seriálu Vaše téma, shrnula Alžběta Havlová.

Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je ANOPRESS IT, a.s. Texty neprocházejí korekturou.