Demokracie je krokem vedle, člověku by bylo nejlépe za monarchie

Zuzana si jakožto téměř investigativní novinářka všimla, že staromilec Vojtěch smrká do moderního, tedy papírového kapesníku. Zeptala se tedy, zda by takové řešení císař schvaloval a nepřekvapivě zjistila, že ne. Vojtěch pak začal téměř zamilovaně vzpomínat na své dětství, kterým ho provázela historie a zobrazení Franze Josefa I. všude možně po bytě. I jeho táta totiž monarchii doslova feeluje.

Ivanka se zajímala o životní styl Vojtou zbožňovaného panovníka. Vojtěch se rozjel ve vyprávění snad o všech zákrutách císařova života – kdy vstával, že rád papal obyčejná jídla a kdo byl jeho oblíbeným kadeřníkem.

Řeč se samozřejmě stočila i na Alžbětu Bavorskou aka císařovnu Sissi, která prý jedla fialky, nesnášela manžu a měla zkažené zuby.

Vojtěch se také vyznal ze svého nenaplněného přání žít pod taktovkou císaře a poté zapáleně popisoval, že jeho přítel už naštěstí opustil sklon k hygge dánskému minimalismu a nyní si spolu konečně mohou kupovat barokní sofa a další oldschool věci.

Nebyly by to Buchty, kdyby neodvedly téma úplně jinam – na přetřes tedy přišlo mazání s placentou, transgenerační trauma, pečení, hraběcí apartmá, dirndl a hlavně údržba německých holinek, na jejichž naleštěnost je Vojtěch patřičně pyšný.

Pusťte si do uší a hlavně do duše Buchty a třeba si uvědomíte, že moderní doba není váš šálek anýzového likéru.