Denní konzumace masa zatěžuje životní prostředí, varují vědci v rámci kampaně „Bezmasé pondělí“
Iniciativa Meatless Monday vznikla už před 15 lety v USA. Teď se k ní oficiálně připojila Česká zemědělská univerzita.
Vědci a studenti z Fakulty tropického zemědělství nabádají k omezení masitých pokrmů na běžném jídelníčku. Výzkumy totiž ukazují, že živočišná výroba výrazně zatěžuje životní prostředí.
„Jako Fakulta tropického zemědělství chceme akcentovat témata, která hovoří o tom, že v dnešní společnosti dochází k nadměrné spotřebě přírodních zdrojů, která pak úzce souvisí s klimatickými změnami,“ vysvětluje děkan Jan Banout.
Je dnes vědecky dokázáno, že oblast živočišné produkce má zásadní dopady na změnu klimatu.
Jan Banout
Lidé si často neuvědomují, co všechno živočišná výroba vlastně obnáší – většinu tuzemské produkce kukuřice, pšenice nebo ječmene zkonzumují zvířata a z odpadu, který po nich zbyde, se uvolňuje množství skleníkových plynů.
Abychom planetě Zemi skutečně ulehčili, měli bychom příjem masa snížit o 75-90 %. Vědci jsou ale realisté, a tak apelují na lidstvo, aby pro začátek vyzkoušelo maso vynechat alespoň jednu týdně.
Neměli bychom prý zapomínat, že ani naši předkové ho nejedli každý den. Jídla jako svíčková nebo vepřová pečeně byly recepty ryze sváteční.
Související
-
Přispívá klimatická změna ke vzniku duševní choroby? Faktorů je mnohem víc, říká Cyril Höschl
Globální oteplování může vést k vyššímu počtu duševních onemocnění. Američtí vědci to zjistili z analýzy dat téměř dvou milionů lidí.
-
Zemi čeká chmurná budoucnost. Pařížská dohoda klimatické problémy nevyřeší, varují vědci
Jestli se výrazně neomezí emise skleníkových plynů, bude lidstvo brzy čelit až šesti přírodním katastrofám najednou.
-
Geneticky modifikované rostliny nám pomohou zvládnout klimatické změny, věří botanik
Jak se dnes dívat na genetickou modifikaci plodin? Hostem Magazínu Leonardo byl botanik Tomáš Moravec z Ústavu experimentální botaniky.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
