Děti by se měly učit zvládat stresové situace, myslí si odborníci
Také děti prožily během koronavirové karantény pocity nejistoty a odloučení. Tato zkušenost může být impulsem pro školství, které by se podle psychologů v budoucnu mělo více starat o duševní zdraví školáků.
Speciálním předmětem psychosociální výchovy se zabývá Národní ústav duševního zdraví (NÚDZ), který aktuálně v 6. třídách základních škol testuje hodiny sociálně-emočního učení a duševní gramotnosti.
Péče o duševní zdraví určuje také to, jak jsme schopni se adaptovat na nové situace nebo ztížené podmínky.
Petr Winkler
„Každá hodina je strukturovaná jednotlivě – zahrnuje mnoho cvičení, experimentů, je hodně hravá a interaktivní,“ popisuje program, který už běžně funguje třeba v Austrálii, Velké Británii nebo Spojených státech, psychiatr Petr Winkler.
Po fázi testování by měla proběhnout velká studie. Ta ukáže, jaký vliv má podobné zpestření běžné výuky na duševní zdraví a různé sociálně-patologické jevy, které jsou se školou spjaty.
Linka bezpečí
Že ne všechny rodiny byly připraveny na život v karanténě, dokazují i statistická data. Podle nich totiž během dubna a května kontaktovalo Linku bezpečí až třikrát víc dětí. Volající údajně častěji řešili potíže v rodinných vztazích a psychické problémy.
Winkler upozorňuje, že zejména u dospívajících je velkou zkouškou odloučení od vrstevníků, kteří mohou být v určitém věku stejně důležití, nebo i důležitější, než rodina. A problematické nakonec v některých případech bylo také omezení kontaktu na nejbližší rodinný kruh. „To ve věku raného dospívání nemusí být úplně příjemné. Zvlášť tam, kde rodina není harmonická,“ vysvětluje odborník.
Související
-
Luboš Palata: Dovolenou nám může zkazit nejvíc koronavirus v naší hlavě
Jet, či nejet letos k moři? To je otázka, která se vznáší v mnoha českých rodinách.
-
S koronavirem se pojí nový syndrom, který ohrožeuje školní děti
Všudypřítomná desinfekce devastuje ekosystémy. Lékaři ošetřují na ulici lidi bez domova i v době pandemie. Hladiny oceánů stoupají rychleji, než mnozí očekávali.
-
Rodiče teď doma zjišťují, že se děti často učí zbytečnosti, soudí publicistka Kvačková
Návrat k tradiční školní výuce se dá čekat v 2. polovině května, odhaduje ministerstvo školství. Jak se daří školství za časů koronaviru?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
