DiDonato: „Barokní hudbu už nedokážu zpívat s moderním orchestrem“
Třebaže u nás americká mezzosopranistka Joyce DiDonato loni v listopadu živě vystupovala poprvé, hned při jejím příchodu na pódium ji posluchači vítali vřele jako „starou dobrou známou“.
České publikum ji dobře zná díky operním přenosům do kin v inscenacích, které patřily k těm nejlepším: z MET jako energickou Rosinu v Rossiniho Lazebníkovi nebo jeho zatraceně učenlivého pážete Isoliera v Hraběti Orym, jako Donizettiho Marii Stuartovnu s „vražedným“ virtuózním partem pro tragický osud této anglické královny. Nebo jako čarodějnicí Sycorax v barokním pasticciu Kouzelný ostrov s dojemným mateřským lamentem. A v přenosech z Covent Garden vytvořila půvabnou Massenetovu Popelku i trápenou Elenu v Rossiniho Jezerní paní (v této roli ji uvidíme v následující sezóně přenosů i z MET).
S Juanem Diegem Flórezem, jejím častým partnerem, vytvořili pár, který v tomto typu hudby má sotva dnes ve světě konkurenci. Během své patnáctileté kariéry na nejprestižnějších scénách obsáhla DiDonato rozsáhlý repertoár, ve kterém se koncentruje především na Händela, Mozarta a trojici mistrů italského belcana: Rossiniho, Belliniho, Donizettiho.
