Do Jablonného vjel mlsný medvěd na koňském povozu
Jablonné nad Orlicí leží v podhůří Orlických hor na starobylé obchodní stezce. Podíváme se na památkově chráněné náměstí s obří dřevěnou lžící, ke kostelu svatého Bartoloměje nebo ke koupališti, jehož vzniku mohou místní poděkovat i prvorepublikové dotaci na plavení dobytka.
Návštěvu v Jablonném nad Orlicí začneme na náměstí 5. května. Jak se na podhorské město sluší, náměstí leží ve svahu. Horní části vévodí netradiční kašna v podobě třímetrové dřevné lžíce.
Čtěte také
„Je to takové kyvadlo, které funguje tak, že do té lžíce natéká shora voda a postupně ji plní, až dojde k překlopení a voda se vylije a celý proces se opakuje,“ popisuje nekonečný koloběh místní patriot Václav Horák.
Výběr materiálu pro plastiku nebyl náhodný. Dřevo architekt při rekonstrukci náměstí zvolil jako symbol místní tradiční výroby. Ve městě fungovalo výrobní družstvo Dřevotvar, které kromě sestav do obýváků a ložnic vyrábělo také dřevěné pomůcky k vaření od prkének, po různé naběračky.
Znaku Jablonného vévodí medvěd
Náměstí je také zajímavou architektonickou směsicí. Lemují ho jak pozdně barokní měšťanské domy, některé zdobené secesními prvky, tak i dvojice dřevěných roubenek s charakteristickými lomenicemi. V jedné z roubenek dnes sídlí Pivovar u Černého medvěda. Právě tuto šelmu má městečko ve znaku. Medvěd na něm sedí s opatskou berlou v tlapách.
K výjevu se váže zajímavá pověst. Podle ní ve středověku na vůz výběrčích poplatků zaútočil medvěd přilákaný nákladem medu. „Podle pověsti se tak stalo v době, kdy panství patřilo pod zbraslavský klášter. Aby se zamezilo podvodným výběrům, tak s výběrčími jezdil mnich nebo vozili jako důkaz pravosti opatskou berlu. Když jednou výběrčí přijížděli k Jablonnému, na vůz zaútočil medvěd. Koně se splašili a medvěd se opřel na voze o opatskou berlu. A takto se pak povoz vřítil na jablonské náměstí,“ líčí pověst Václav Horák. Kuriózní výjev se pak dostal i městský znak.
V dnešním koupališti se kdysi plavil dobytek
Jen kousek nad náměstím se tyčí kostel svatého Bartoloměje. Barokní areál s hřbitovní kaplí a márnicí s kostnicí nabízí úchvatný výhled na město. Jablonné se může také pochlubit koupalištěm obklopeným romantickou přírodní scenérií, za kterou se zasloužil místní okrasný spolek. Na místě byla původně městská cihelna. Vytěženou prohlubeň zatopila voda a rybník pak sloužil k ledování.
Za první republiky vyhledávané letovisko hledalo peníze na stavbu koupaliště. Jenže jako jediná možná dotace se ukázala ta pro plavení dobytka. „Zbudovala se zde nádrž, která ještě dnes nese stopy svého původu,“ rozhlíží se po areálu s restaurací Václav Horák. Právě od koupaliště se dá také vyrazit na výlet do údolí zvaného Hradiska, kde meandruje Orličkovský potok obklopený loukami a strmými svahy a skalami.
Jablonné nad Orlicí rozhodně stojí za příjemně strávený čas. Turisty po jeho pamětihodnostech může také provést naučná stezka Po stopách mlsného medvěda.
Související
-
Čas na kávu? V Jablonném nad Orlicí uvaří Masarykovu favoritku
Skoro všichni chtějí připomenout letošní kulaté výročí vzniku Československa. I v Jablonném nad Orlicí se můžete důstojně vrátit v čase o sto let zpátky.
-
Kamery s v Jablonném osvědčily, přestupků výrazně ubylo
Před rokem spustila radnice v Jablonném nad Orlicí kamerový systém. Asi desítka zařízení sleduje dění na předem vytipovaných rizikových místech města.
-
V Jablonném opráší památku největšího rodáka a Komenského pravé ruky
K Janu Amosovi měl tento muž velmi blízko. Vzal si jeho dceru a společně třeba odešli do exilu. Biskup Jednoty bratrské Petr Figulus Jablonský se narodil v roce 1619.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
