Dobrovolně se stávají bezdomovci, nedosáhnou na podporu ani na sociální dávky

Stojíme před obytným domem na jedné z rušných karvinských ulic. V jeho útrobách se odehrává příběh, který bere za srdce. Míříme za jeho hlavními protagonisty. "Bezmoc. Šílená velká bezmoc. Strašně mi to vadí," líčí pětačtyřicetiletá paní Eliška. Musí obracet každou korunu, rodinu živí prakticky ze své výplaty. "Z toho jednoho platu to nejde. Pořád musíte myslet na to, jak vyjít za celý měsíc, abyste nebyla v dluhu, protože jsem nikdy dluhy neměla, tak se snažím, abych ty dluhy neměla," doplnila.

Manžel je v invalidním důchodu a syn Lukáš nedávno dokončil učiliště a je bez práce. Mladík odepisuje na inzeráty, chodí na konkurzy, ale bezvýsledně. Je přesvědčený, že ho nechtějí, protože je Róm. "Někdy se divně dívají. Myslím si, že i kvůli té barvě kůže," řekl. "Byli tam tři, dva přijali a jeho ne, protože je polorómský," doplnila matka Eliška. Být čerstvě vyučený a nemít práci kvůli barvě kůže, tak to jsou dost velké rány osudu.

Jenže to není všechno. Lukáš prakticky nemá z čeho žít. Důvod je absurdní. Má totiž milující rodinu. Vzali si ho jako dvouletého chlapečka z dětského domova, a protože bydlí dosud spolu, počítají se všechny příjmy dohromady. A na sociální dávky to prostě nevychází. "Stačí, když pracuje jenom jedna osoba, nemám právo dostávat žádné peníze," vysvětlil Lukáš. "Připadá mi to vůči němu opravdu nespravedlivé. Nemá nárok ani na sociální dávky, protože bydlí se mnou. To nejde pochopit," dodala paní Eliška.

Ta ví, že mnoho rodičů své děti, které dostudují a jsou bez práce, papírově vystěhuje. Jako trvalé bydliště se napíše městský úřad tak, jako se to dělá u bezdomovců. Potomci bydlí fakticky dál s rodiči, ale protože papírově mají adresu jinde, sociální dávky dostávají. Něco takové ale ona udělat nechce. "To není řešení. Je to obcházení něčeho. Nikdy jsem nic neobcházela. V tom jsem asi hloupá, protože bych tím rodině pomohla, ale já to nemůžu," vysvětlila svoje důvody paní Eliška.

Aby Lukášovi zabalila kufr, na to nemá sílu. Vzala by mu to, o co ho už jednou osud připravil - o rodinu. "On nikoho nemá, koho? Má jenom nás dva s manželem. Vlastně kvůli úřednímu šimlu by o to přišel. Vlastně by přišel o rodinu. A skončil by kde? V azylovém domě?" pokračovala paní Eliška s albem v ruce, kde má uložené Lukášovy fotografie, kdy mi byly ještě dva roky, kdy ho poprvé s manželem přivezli domů.

Když nás Lukáš odprovází ke dveřím, svěřil se svým snem. Kdyby měl peníze, chtěl by mamince pěstounce koupit dárek k Vánocům. "Chtěl bych koupit nějakou sošku, ale nemůžu si to dovolit kvůli penězům. Mám ji rád, ale je to těžké." Co má tedy Lukáš udělat? Podvést úřady a stát se nechtěným bezdomovcem? Anebo odejít od rodiny a skončit někde v azylovém domě? Odpovědi na tyto otázky zatím nikdo nezná.

Předpisy jsou k mladým tvrdé

Obecní úřady se stávají trvalým bydlištěm pro bezdomovce a pro absolventy škol bez práce. Když žijí s rodiči, nemají nárok na sociální dávky. Proto mnoho z nich obchází zákon - stane se papírovými bezdomovci a peníze dostane. Je příběh Lukáše z Karviné výjimečný případ nebo je takových lidí více?

Lukášův příběh vyprávíme Aleně Vajďákové z ostravského úřadu práce. Ta jen potvrzuje, že současné předpisy jsou k mladým absolventům skutečně přísné. "Podle našeho zákona jsou vypláceny dávky rodinám, kde jsou nezaopatřené studující děti. To znamená, že ukončením studia začíná být toto dítě nezaopatřené a zaniká nárok na dávky státní sociální podpory," upřesnila.

Mluvčí Svatava Baďurová zpřísnění podmínek pro mladé jen vítá. "Dříve byl systém nastavený tak, že mladí lidé i z velice dobře situovaných rodin takhle získali luxusní kapesné. Samozřejmě že takový velkorysý systém mladé lidi jenom dále demoralizoval a dělal z nich během několika měsíců povaleče," vysvětlila důvody současných předpisů mluvčí.

Logo|foto:Český rozhlas

Jenomže Lukáš z našeho příběhu povalečem být nechce. Práci hledá a tvrdí, že kvůli barvě pleti ji nemůže sehnat. V tom případě by mu úředníci měli dát pomocnou ruku, říká Alena Vajďákoá. "Úřad práce má nástroje, aby mohl ověřit, jak výběrové řízení probíhá. Všechna výběrová řízení, která budou nahlášena jako nekorektní, lze prošetřit," řekla pracovnice úřadu práce.

Z úřadu práce odcházíme na ostravský magistrát. Tady má trvalé bydliště přes 80 mladých lidí, nechtěných bezdomovců. Rozhlížíme se po chodbách, ale nikoho takového tady nevidíme. Je to samozřejmě pouze klička mezi paragrafy, vysvětluje sociální pracovnice Jana Holásková. "Je to jako fiktivní zrušení trvalého bydliště z důvodu, aby účelově získal dávky hmotné pomoci v nouzi. U žádosti prohlásí, že přespávají různě u kamarádů, u známých, že jsou bezdomovci. I když na první pohled a na posouzení jeho sociální situace je zřejmé, že bezdomovcem není," doplnila Jana Holásková.

Lukáš z našeho příběhu obcházet zákony nechce. A dál bydlí s rodiči, a všechny příjmy se tak počítají dohromady. Jeho matka pracuje, a tak na nějakou sociální podporu nárok nemají. Přesně tak je to totiž podle zákona. "Společně posuzovanými osobami jsou rodiče i zletilé dospělé osoby, takže při posuzování nároku na dávky pomoci v hmotné nouzi se posuzují rodiče s dětmi včetně přihlížení k příjmům rodičů. Takže ve většině případů, pokud rodiče pracují, tak nárok na dávku pomoci v hmotné nouzi nevzniká, protože příjmy jsou dostatečné," dodala sociální pracovnice.

Stačí, když v jedné domácnosti žijí syn absolvent bez práce a rodiče, třeba důchodci. A jejich příjem jen o korunu převýší příjem daný předpisy. Na sociální dávky tak nemají nárok ani oni. "Myslím si, že je to trochu tvrdší, protože rodiny v dnešní době i vzhledem k výši důchodů nemají takové prostředky, aby uhradily náklady na bydlení a na své potřeby a ještě aby zabezpečily zletilé dospělé děti," řekla Jana Holásková. Všechny úřednice, se kterými jsme hovořili, se shodují v tom, že přísnější zákony skutečně postihly ty, kteří si ze státu chtěli udělat dojnou krávu. Některé lidi ale vehnaly do úzkých.

Odbornice: Obecně je pracovních míst pro absolventy a mladistvé dost

Když mladí lidé dokončí střední školu nebo učiliště, a neseženou práci, nemají podle zákona nárok na podporu. Sociální úřad jim také žádné peníze nedá. A tak se někteří z nich rozhodnou zákon obejít. Vzdají se trvalého bydliště u rodičů a přihlásí se na obecní úřad. Nárok na finanční podporu v tu chvíli už mají. Vědí úředníci Ministerstva práce a sociálních věcí o těchto praktikách? To už je otázka na vrchní ředitelku sekce politiky zaměstnanosti a trhu práce Ministerstva práce a sociálních věcí Marii Bílkovou.

Je to pro vás jako pro úřednici Ministerstva práce a sociálních věcí novina?

"Úplná novinka to není, i když je pravda, že místo trvalého pobytu je z hlediska aplikace našich zákonů pouze ukazatelem pro místní příslušnost toho úřadu, který se o vás jako o občana postará. Takže v běžných statistikách nic takového nesledujeme. Nicméně nám občané píší, dotazují se i úředníci, kteří potřebují s něčím poradit, a kromě toho se to může dozvědět i o vás."

Tím, že se mladí lidé, kteří neseženou práci a nemají nárok na podporu, rozhodnou, že se stanou bezdomovci, porušují zákon?

"Ono to není tak úplně rozhodnout se, že se stanete bezdomovce, protože k tomu, abyste se stala bezdomovcem, musíte doložit obecnímu úřadu, že skutečně v té situaci jste. To znamená, že úřad tuto záležitost zkoumá. Nevezme to tak, jak přijdete a jak to tvrdíte, protože tento institut, kdy je možné být trvale přihlášen na úřadě, když nemáte své trvalé bydliště, je v zákoně právě proto, abychom předešli různým problémům a sociálnímu propadu osob, které se do této situace skutečně dostanou. Takže úřad okolnosti této situace zkoumá a není jeho povinností akceptovat tvrzení toho, kdo tam přichází."

Takže se může skutečně stát, že případ některého z těchto studentů úřad přezkoumá a neuzná mu nárok na dávku?

"Tady směšujete dvě záležitosti, protože nárok na jakoukoliv dávku je stanoven vždycky příslušným zákonem a to trvalé bydliště určuje pouze úřad, který je místně příslušný rozhodování o tom nároku. Tady spíše narážíte na situaci, kdy ten student nebo absolvent právě proto, že je posuzován jako jednotlivec, tak může dosáhnout i na některé dávky, na které by nedosáhl, kdyby byl posuzován jako součást domácnosti, jako součást rodiny. Takže směšujeme tady několik věcí dohromady. V každém případě úřad okolnosti jeho bezdomovectví musí zkoumat a v okamžiku, kdy by měl úředník podezření, že se jedná o spekulaci, nemusí s tímto souhlasit. A hlavně má možnost, dokonce má povinnost oznámit orgánům činným v trestním řízení toto své podezření, protože by měl mít podezření ze spáchání trestného činu podvodu.

Jako ředitelka sekce politiky nezaměstnanosti a trhu práce máte přehled o tom, jak je to se zaměstnaností absolventů škol a učilišť. V minulých letech obtížně sháněli středoškoláci a učni práci, jak to vypadá letos?

"Obecně situace na trhu práce je taková, že máme nedostatek zaměstnanců, máme nedostatek lidí, zaměstnavatelé volají a volají speciálně po vyučencích technických a strojírenských oborů. Tito lidé by neměli mít problém, i když pochopitelně problém může nastat v tom, že bydlí, žijí, jsou zakotveni někde jinde, než kde ta nabídka je. Eventuálně spousta dalších věcí. Ale mám-li hovořit obecně, v srpnu absolventů škola mladistvých, tady se sledují všechny stupně vzdělání, o dva a půl tisíce více, než to bylo v červenci, dohromady je to 19 718 absolventů, ale pořád je to téměř o tři a půl tisíce méně, než tomu bylo v loňském roce. Takže ta situace je podstatně lepší. A porovnáme-li počet absolventů a mladistvých, kteří jsou registrováni s počtem volných pracovních míst, která jsou přímo deklarována jako vhodná pro absolventy a mladistvé, tak nám jedno pracovní místo připadá na 0,7 absolventa, takže je to skoro 1:1, dokonce ještě ve prospěch absolventů. Obecně tedy by problém neměl být, i když v konkrétních podmínkách nemusí vždy dojít k souladu a může být obtížné místo nalézt. Nicméně jsem skutečně přesvědčena, že ve spolupráci s úřadem práce se to každému povést musí."