Dokument o hledání a vzniku pomníku Franze Kafky

26. listopad 2004

O dokumentárním snímku Popis jednoho zápasu mluví jeho režisér Pavel Štingl jako o trialogu. Film zaznamenává rozhovor, který filmař v průběhu tří let vedl s autorem pomníku Franze Kafky Jaroslavem Rónou.

Ten v rozhovoru mluví o sobě, své rodině, o nepochopitelnostech dnešního světa; především však o vztahu ke Kafkovi a o hledání klíče ke ztvárnění bronzového monumentu. "Přišel jsem na to, že socha by měla vyjadřovat Kafkovo jakési vnitřní rozpolcení či rozdvojení, které na sebe prozrazuje ve svých textech. To byl výchozí moment," vzpomíná Róna na své úvahy o podobě pomníku a pokračuje: "Když jsem dospěl k tomu, že to musí být dvě figury, hledal jsem jejich vztah. K tomu mi poskytla klíč Kafkova novela Popis jednoho zápasu. Je o cestě dvou lidí, kteří se náhodně seznámí na večírku a putují přes most po nábřeží do Karlovy ulice. Tam se jedna z postav vyhoupne na ramena svého společníka a přinutí ho, aby ji jako kůň nesl na ramenou," vysvětluje výtvarník, jak se rodila podoba pomníku.

Bronzová socha stojí na hranici dvou pražských čtvrtí - Starého Města a Josefova, v místě, kde se setkávají ulice Dušní a Vězeňská. Místo je to samo o sobě symbolické. V Dušní ulici Kafkovi bydleli; navíc se pomník ocitá v duchovní zóně tří náboženství - mezi synagogou, katolickým a protestantským kostelem. V této zádumčivé i romantické části staré Prahy strávil Kafka prakticky celý svůj krátký život.

Jaroslav Róna u pomníku Franze Kafky

Na pozadí filmového rozhovoru s Jaroslavem Rónou vyrůstá socha. Technologie vytváření bronzového odlitku je obrazově efektní (pomník je vysoký 375 cm a váží 800 kg). Významnou měrou se na projektu podílel i ateliér architekta Davida Vávry, který navrhl - v souladu s dějem zmíněné Kafkovy novely - okolí pomníku. Stejně poutavé je i sochařovo hledání tvaru jednotlivých detailů plastiky. A samozřejmě jeho vyprávění o Franzi Kafkovi. "Moje generace není generace kárných táborů ani procesů. Spíše bych řekl šedého podzámčí. My jsme nebyli v mládí zmámeni vidinou lepšího světa, ani nám nebylo souzeno za cokoliv bojovat. Možná právě proto máme Kafku kdesi hluboko v sobě, často aniž bychom to tušili," říká Jaroslav Róna.

Spustit audio