Doprava, budování sportovišť či umělý sníh? Český olympijský výbor řeší otázku udržitelnosti ve sportu

V zimním sportu, jakým je biatlon, už rozhodně pociťujeme dopady klimatické změny,“ popisuje Riikka Rakićová, která má na starost udržitelnost v Mezinárodní biatlonové unii s tím, že to platí i o jejím domovském Finsku.

Čtěte také

iROZHLAS

Ski areál na Ještědu začal zasněžovat. Jinde se obávají, že vysoké ceny energií zkrátí sezonu

Sníh do zásoby

„Panují vyšší teploty a zimy jsou kratší, než bývaly, a na místo sněhu se mnohdy dočkáme deště. To ovlivňuje podmínky pro trénování i samotné závody,“ podotýká Riikka Rakićová s tím, že unie se snaží dopady klimatických změn na biatlon zmírňovat.

„Organizátoři závodů už mívají úložiště, kam dávají sníh na konci sezony, aby ho využili na začátku té další. Také se snaží efektivněji využívat energii v dopravě, vytápění naší infrastruktury anebo při výrobě umělého sněhu,“ pokračuje.

Když hory používám ke svému potěšení, ke své zábavě, je důležité, abych se je taky snažila chránit.
Eva Adamczyková

„Musíme zajistit, že když už musíme použít umělý sníh, tak to budeme dělat s co nejvyšší energetickou účinností a s co nejmenšími dopady na životní prostředí,“ zdůrazňuje finská odbornice na udržitelnost sportu.

Vraťme horám, co nám daly

Právě Finsko přitom patřilo mezi země, kde Český olympijský výbor čerpal inspiraci při několikaleté tvorbě své strategie udržitelnosti, kterou chce naplňovat v příštích letech. Zároveň nabízí pomoc dalším sportovním organizacím v Česku a má podporu některých sportovců, jako je třeba snowboardistka Eva Adamczyková.

„Když hory používám ke svému potěšení, ke své zábavě, je důležité, abych se je taky snažila chránit. I když samozřejmě můj sport nebo životní styl není úplně nejekologičtější, ať už cestováním, nebo stavěním tratí, snažím se najít nějakou zlatou střední cestu,“ vzkázala účastníkům konference ve své video zdravici z tréninku.

Nová dráha za každou cenu?

Dalším z podporovatelů je bobista Jan Šindelář, který ukončil svou profesionální kariéru po letošní olympiádě v Pekingu.

„Boby mají tu výhodu, že fungují na podobném principu jako zimní stadion. Zespodu chladíte, stříkáte na to vodu a ono to mrzne. Takže tady takový problém se změnou klimatu není, protože boby jsme schopni provozovat do nějakých 15 stupňů a může být slunce,“ poznamenává.

Do roku 2050 prakticky už žádné zimní sportoviště minulých olympiád nemůže uspořádat zimní olympijské hry.
Michal Broža k vlivům globálního oteplování

„Za mě je to právě problém v tom, jak budovat nová sportoviště – jaké volit metody, možná nějaké šetrnější, a hlavně asi líp vybírat místa, kde dráhy budou,“ dodává Šindelář s odkazem na některá olympijská sportoviště, která po akci zůstávají nevyužitá.

Možnosti ovlivnění uhlíkové stopy

„Pokud se podíváme na zimní sportoviště minulých olympiád, tak do roku 2050 prakticky žádné z nich už nemůže uspořádat zimní olympijské hry,“ upozorňuje na dopady rostoucí teploty Michal Broža, šéf pražské kanceláře OSN, která prosazuje cíle udržitelného rozvoje.

Čtěte také

Jaký má být fotbal 21. století? Míň byznysu, víc udržitelnosti, doporučuje ekonom Fifka

Globální sportovní aktivity podle něj v současnosti vyprodukují ročně množství emisí skleníkových plynů srovnatelné se středně velkým státem.

„Přitom je řada možností, jak sportovní odvětví může do budoucna ovlivňovat svoji uhlíkovou stopu, ať už je to doprava lidí při výstavbě, využívání sportovišť, nebo nastavení dodavatelských řetězců,“ říká Michal Broža, jeden z hostů workshopu Českého olympijského výboru pro sportovní organizace s názvem Udržitelnost ve sportu.