Dorota Barová: Každá píseň je malý zázrak
Druhý únorový víkend strávíme u violoncellistky, zpěvačky a skladatelky Doroty Barové, s níž prožijeme dvě příjemná dopoledne při poslechu hudby jejích oblíbených autorů i interpretů, vysíláme v sobotu a neděli 12. a 13. února 8.00 – 12.00 hodin.
Pro mne je každá píseň takový malý zázrak a každá vzniká trochu jinak. Každá má jiný příběh a jinou délku života. Některé písně se mnou zůstanou navždy a některé zase ne. Život s hudbou je zkrátka zázračný…
Violoncellistka, zpěvačka a skladatelka Dorota Barová dnes patří mezi přední interprety české hudební scény a to napříč žánry. Vedle vlastní osobité volné tvorby komponuje rovněž hudbu scénickou, spolupracuje s řadou hudebních seskupení a také soukromě vyučuje. Participovala na několika CD a vydala rovněž dvě sólové desky. Je držitelkou řady hudebních i jiných uměleckých ocenění.
Hudební začátky Doroty Barové byly, podle jejích vlastních slov, tak trochu slzavé. Jako malá chtěla totiž hrát na klavír, v té době však jediné volné místo na LŠU bylo ve violoncellové třídě a tak maminka rozhodla, že bude hrát na tento nástroj. Začátky byly sice složité, ale brzy se ukázalo, že Dorota disponuje velkým talentem, proto se po základní škole rozhodla pro studium hry na violoncello na konzervatoři v Žilině, později pak přestoupila na ostravskou konzervatoř. Po úspěšném absolutoriu následovaly neúspěšné talentové zkoušky na JAMU a tak se Dorota rozhodla pro studium hudební vědy na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, kde plánovala strávit jeden rok a následně opět zkusit talentové zkoušky na hudební fakultu. Tento záměr vzal nakonec za své a Dorota strávila na ústavu hudební vědy několik dalších let, získávajíc řadu hudebněvědných zkušeností.
Ústav hudební vědy se přesto pro Dorotu nestal startovacím můstkem pro dráhu muzikoložky. Postupně totiž častěji a častěji unikala z přednášek, aby začala zkoušet a koncertovat, tehdy ještě na studentských akcích. Vystupovala s různými brněnskými hudebními formacemi, spolupracovala s francouzským studentským divadlem a s divadlem Neslyším. Zásadní zlom v její kariéře nastal v roce 2000, kdy společně s Andreou Konstankiewiczovou založila duo Tara Fuki. Od introvertní zpívající violoncellistky se postupně vypracovala v sebevědomou nápaditou umělkyni, čehož si brzy všimli také ostatní hudebníci a záhy také i odborná veřejnost. Následovala spolupráce s jazzovou kapelou Vertigo a stěhování z Brna do Prahy.
Po příchodu do hlavního města začala Dorota Barová spolupracovat a koncertovat s řadou dalších seskupení (Bucinatores Orchestra, Tellemarkk, Varietní Trio Konráda Kapitoly, Baterky, kapela Anety Langerové atd.). Některé hudební formace dokonce nově založila (například Kuzmich Orchestra, DoMa Ensemble nebo Tugriki) a začala vystupovat také sólově. Postupně sbírala jedno hudební ocenění za druhým v různých žánrových kategoriích.
Dorota Barová je spoluautorkou hudby k inscenaci Dům Hluchého divadla Neslyším a autorkou hudby k představení Jako břitva Východočeského divadla v Pardubicích. A také zkomponovala a natočila hudbu k filmu Marta režisérky Marty Novákové.
Dorotu Barovou charakterizuje jemný, příjemný, skoro až dívčí umělecký projev a právě jemnost je typická i pro její osobnost. Přestože jde o mimořádně samostatnou ženu disponující mnoha schopnostmi. Její vzpomínky na hudební začátky nebo na spolupráci a přátelství s řadou osobností přináší další příjemně strávená dopoledne na vlnách Českého rozhlasu D-dur. Milé povídání navíc umocňuje znějící hudba, kterou naše hostitelka vybírala srdcem, inspirována svými vzpomínkami a emocemi, které považuje v hudbě za zásadní.
V pořadu zazní například violoncellový koncert e moll Edwarda Elgara v podání Jacqueline du Pré, Polské requiem Krzysztofa Pendereckého v nastudování autora, Ouverture in F a 7 concertanti Jana Dismase Zelenky v interpretaci souboru Collegium 1704 nebo Koncert pro violoncello a orchestr h moll Antonína Dvořáka v podání Michaely Fukačové či Šostakovičův Koncert pro violoncello a orchestr Es dur v nastudování Mstislava Rostropoviče. A chybět nebude ani hudba s přesahy do jiných žánrů. Vyslechneme si například ukázky z alba Songs From The Labyrinth britského zpěváka Stinga, který společně s loutnistou Edinem Karamazovem představuje širšímu publiku hudbu renesančního autora Johna Dowlanda anebo ukázku z alba Apokalypsis, v níž soubor Tiburtina Ensemble a David Doružka Trio interpretují hudbu ze španělského středověkého rukopisu Codex Las Huelgas.
A znít bude samozřejmě také hudba naší milé hostitelky – Doroty Barové.
Na stanici D-dur vysíláme v sobotu a neděli 12. a 13. února 8.00 – 12.00 hodin.
