Dostane se na Měsíc dřív Čína, nebo Amerika? NASA varuje před soubojem o nerostné suroviny

Čtěte také

Číňané upřednostňují hlavně své zájmy. Na druhou stranu jsou velmi skromní, popisuje kurátorka Pejčochová

Clarence William, který dnes používá příjmení Nelson, je bývalý astronaut a někdejší floridský senátor za Demokratickou stranu. Vyjádřil naději, že Spojené státy mohou lunární závod s Čínou vyhrát, ale čas se jim krátí. 

NASA připomíná podobný spor o Spratlyho ostrovy v Jihočínském moři. Na souostroví nebo jeho část si dělá nárok celkem šest zemí: Čína, Filipíny, Vietnam, Malajsie, Brunej a Tchaj-wan.

Spratlyho ostrovy v Jihočínském moři|foto:Reuters

Spratlyho ostrovy jsou většinou neobydlené, ale jsou tam ložiska nerostných surovin. Čínská armáda si tam před časem zřídila základny. Mezinárodní rozhodčí soud v Hongkongu před sedmi lety čínské územní nároky odmítl, Čína k tomu tehdy uvedla, že verdikt neuznává.

Podobný postup: nejdřív základna, pak nárok, může podle ředitele NASA jednou hrozit na Měsíci. Dodejme, že Čína i Spojené státy jsou signatáři Smlouvy o kosmickém prostoru z roku 1966, která zakazuje územní nároky na vesmírná tělesa, včetně Měsíce.

Klíčové budou příští dva roky. Číňané chtějí mít tchajkonauty na Měsíci do konce desetiletí.

Peking zájem o lunární dominanci popírá. Tvrdí, že vesmír není žádná zápasnická aréna, tvrdí mluvčí čínského velvyslanectví ve Washingtonu Liou Pcheng-jü. „Někteří američtí představitelé nezodpovědně zkreslují normální a legitimní úsilí Číny o výzkum vesmíru,“ dodává.  

Čtěte také

Mise Artemis je zkouškou cesty na Mars. Nová základna na Měsíci by měla být obyvatelná od roku 2028, míní popularizátor kosmonautiky

Obavy ze zaměření čínského vesmírného programu vyjádřila nedávno i velitelka amerických vesmírných sil Nina Armagnová. Obává se, že Čína dokáže Spojené státy ve vesmíru nejen dostihnout, ale předstihnout – a připomíná i rychlé tempo vojensky řízeného čínského vesmírného programu. 

Jak píše server Politico, čínské úspěchy shrnuje v nedávné zprávě pro Kongres i americké ministerstvo obrany. Například přistání čínské sondy na odvrácené straně Měsíce proběhlo poprvé v historii před čtyřmi lety. V prosinci 2020 dopravila sonda na Zemi vzorky lunárního povrchu. 

Čína se tak stala po USA a bývalém Sovětském svazu třetí zemí, která něco podobného dokázala. Totéž před deseti lety, kdy jako třetí země světa dopravila na Měsíc lunární vozítko nazvané Nefritový králík. 

Čtěte také

Program Artemis: Návrat člověka na Měsíc, zbudování stanice Gateway, hledání vody a mnohem víc

Teď tedy jde o to, kdo se dostane dřív na Měsíc. Američané mají program Artemis, na Měsíc chtějí vyslat astronauty v roce 2025. A ředitel NASA Nelson považuje právě příští dva roky za rozhodující, kdo v soupeření získá výhodu.

Američané byli na Měsíci naposled před 50 lety v prosinci 1972, a to Eugene Cernan a Harrison Schmitt z Apolla 17. Číňané chtějí mít své tchajkonauty na Měsíci do konce desetiletí.

Víc si poslechněte v audiozáznamu, připravila Helena Berková.