Dřív se na humanitární pracovníky nestřílelo. Na Ukrajině jsou terčem, říká šéfka české pobočky UNICEF

11. květen 2022

Na Ukrajině už od roku 2014 poskytuje humanitární pomoc Dětský fond Organizace spojených národů (UNICEF). Ve spolupráci s Červeným křížem se podílel i na evakuaci lidí, rodin a dětí z Mariupolu a zdejší ocelárny Azovstal. „Podařilo se zachránit čtyřicet dětí, zajistili jsme vodu, zdravotní péči, výživu i psychologické poradenství. Ale dětí jsou tam desítky tisíc a otázka je, kdy se k nim dostane pomoc,“ popisuje Pavla Gomba, výkonná ředitelka české pobočky UNICEF.

Některé programy pokračují díky místním partnerům a dobrovolníkům, kteří mohou pomáhat i tam, kam se mezinárodní pracovníci nemohou dostat – a také nejsou tak snadným terčem.

„Donedávna platilo, že lékaři a humanitární pracovníci jsou ti, na které se nestřílí. Bohužel teď vidíme, že je to často naopak a naši pracovníci jsou cílem promyšlených útoků,“ upozorňuje Gomba.

Zajištění bezpečnosti našich pracovníků je ještě mnohem náročnější, než tomu třeba bývalo dříve.
Pavla Gomba

Čtěte také

Podle ní jde o formu psychologické války, protože ten, kdo zastřelí lékaře nebo člověka, který v místě poskytuje pomoc, tím dává signál, že se nezastaví před ničím.

„Je to vlastně forma odstrašování případného nepřítele. Pro nás to znamená, že zajištění bezpečnosti našich pracovníků je ještě mnohem náročnější, než tomu třeba bývalo dříve,“ dodává s tím, že v zemi nyní působí 147 pracovníků UNICEF a tisíce místních dobrovolníků.

Situace je katastrofální

Ve válce na Ukrajině podle oficiálních statistik zahynulo 227 dětí, skutečné číslo ale bude vyšší. „Na Ukrajině je 7,7 milionu vnitřně vysídlených, což je dvojnásobek lidí, kteří odešli do zahraničí. Z toho 3 miliony jsou děti, které potřebují pomoc. Situace je katastrofální a tragická,“ zdůrazňuje.

Čtěte také

Vedle záchrany života a zajištění pitné vody, výživy a základní zdravotní péče je na druhém místě snaha zmírnit prožitá traumata a prioritou je i školní docházka. Pravidelný režim a kontakt s vrstevníky je totiž formou psychologické pomoci.

Gomba s obavami sleduje deportace ukrajinských dětí na území Ruské federace, podle ukrajinské vlády jde o téměř 200 tisíc dětí. „Je to porušení celé řady mezinárodních dohod a konvencí včetně nejzákladnější Ženevské konvence z roku 1949 a Úmluvy o právech dítěte,“ uvádí s tím, že dítě má právo vyrůstat ve své rodině, ve svém prostředí a kultuře.

Co normálně funguje třeba i Severní Koreji, kde máme své zastoupení a struktury, to v Rusku není.
Pavla Gomba

Zároveň dodává, že není jasné, co se s ukrajinskými dětmi v Rusku děje, protože jako v jedné z mála zemí světa tam UNICEF nepůsobí:

„Co normálně funguje třeba i ve velmi složitých zemích, jako je třeba Severní Korea, kde máme své zastoupení a struktury, které v takových případech můžeme aktivovat, to v Rusku není.“

Jak UNICEF pomáhá ukrajinským uprchlíkům v Česku? Poslechněte si v záznamu Interview Plus.

autoři: Jan Bumba , ert
Spustit audio

Související