Duchovní atmosféru ani v betlémském chrámu Narození Páně nenajdete, pokud si ji nepřinesete v srdci

U štědrovečerní večeře dnes lidé v Česku oslaví končící vánoční půst. Sváteční kapr, vánoční stromeček i dárky, to všechno je způsob, jak si připomínáme narození Ježíše v Betlémě. A právě do tohoto města na palestinském Západním břehu Jordánu každoročně na Vánoce i před nimi míří statisíce poutníků a turistů, aby se přiblížili k místu, kde se to všechno podle křesťanské tradice stalo.

V chrámu Narození Páně právě slouží bohoslužbu kněží arménské apoštolské církve. Ostraha kostela ale musí napomínat neposlušné turisty, kteří si obřad natáčejí na mobilní telefony a nahlas se u toho spolu baví.

„Neberu nijak špatně, že nevědí nebo necítí, kde přesně jsou. Stačí, aby se tu na chvilku zastavili a třeba se pomodlili, a uvidí to Boží světlo. Stejně jako jsem ho uviděl já, než jsem se stal knězem,“ říká mi shovívavě ortodoxní kněz Ísa, jehož jméno je arabským jména Ježíšova.

Čtěte také

Co je to za dítě

Modlitbu ale i teď během adventu ruší restaurátoři, kteří na lešení pracují na rekonstrukci baziliky. Na duchovní atmosféru se proto paradoxně naladím až ve chvíli, kdy vyjdu ven na klášterní dvůr mezi samotnou bazilikou Narození Páně a přilehlým katolickým kostelem svaté Kateřiny.

Chrám Narození Páně v Betlémě

Na zídce tady sedí asi pětadvacetiletá dívka s hedvábným šátkem omotaným kolem krku a ramen. Hraje na kytaru, zatímco dvě arabské dívky v šátku stojí opodál, fotí se s ní a dávají se s ní do řeči.

„Je to starý chorál o narození Ježíše. Ptá se: Kdo je to dítě, o kterém lidé zpívají, za kterým chodí pastýři? Píseň se jmenuje What child is this – Co je to za dítě,“ vysvětluje mi americká písničkářka Courtney. „V Americe je hodně známá, jedna z mých nejoblíbenějších z dětství,“ dodává.

Modlitba s kytarou

A jaký význam pro ni má samotný kostel Narození Páně? „Je to místo, kde se údajně narodil Ježíš. Má to zvláštní význam pro mě i pro svět,“ říká Courtney, a tak mě ještě zajímá, jestli i ona právě tady cítí zvláštní duchovní atmosféru svatého místa.

Čtěte také

„Upřímně, jen trochu,“ připouští. „Je úžasné, že tu kostel stojí tak dlouho. Ty ornamenty, zlato. Pak ale vejdete dovnitř a vidíte, jak se tu lidé fotí na svoje smartphony. Sama za sebe cítím víc duchovna někde v horách.“

Ale i tak je podle Courney dobré toto místo navštívit a sledovat lidi, jak sem přicházejí, aby ho viděli. Také proto mladá písničkářka nakonec raději vytáhla kytaru a sedla si trochu stranou.

Jak říká, písně jsou pro ni svým způsobem modlitbou, a to je to, čím chce přispět tomuto svatému místu. Musím uznat, že tato její modlitba tady otevřela duchovní okénko i pro mě.

autor: znk
Spustit audio