Dušan Drbohlav: Planeta zdivočela. V Africe vzniknou na počet lidí tři nové Číny. Migrantů přibude

Počet uprchlíků ve světě překročil podle odhadů 100 milionů. Důvodů, proč běženců přibývá, je několik. Nejvýznamnější roli hrají přírodní a sociální faktory. „Dovolil bych si v této souvislosti použít možná nehezké, ale trefné slovo: Naše planeta je zdivočelá. Zdivočelá z hlediska enviromentálních i politických faktorů,“ říká v pořadu Jak to vidí... sociální demograf Dušan Drbohlav.

„Podívejte se, co se v přírodě děje. Oteplování, dlouhodobé sucho, nebo naopak výrazné záplavy, hurikány, stoupání hladiny moře. V sociální sféře válečné konflikty, občanské války, války na bázi etnických nebo náboženských třenic. To jsou všechno věci, které byly i dříve. Ale ne v takové intenzitě, respektive frekvenci nástupů a průběhů. A to jsem ještě nezmínil faktor demografický.“

Přelidněná planeta

Například Afrika nabyde v počtu obyvatel do roku 2100 z 1,3 na 4,3 miliardy. „Jinými slovy tam vzniknou tři nové Číny. Takže přelidnění, nemožnost uplatnění svého potenciálu ruku v ruce s nepříznivou socioekonomickou situací v málo rozvinutých zemích rozhodně povedou k další migraci,“ předpovídá Drbohlav.

Čtěte také

Novinář Thomas Kulidakis: Chybí celoevropský migrační plán, který není vyhraněný pro ani proti uprchlíkům

Do Evropské unie už nyní přichází ze třetích zemí na až tři miliony lidí ročně. Z toho zhruba 150 000 nelegálně. Tlak na radikální změnu migrační politiky EU je v této souvislosti velký.

„Migrační politika EU se tvoří už třicet let. Výsledky ale zatím moc dobré nejsou. Uvedu tři sféry, ve kterých EU zatím nemá podstatný vliv. Je to naturalizace, tj. to, komu dáte občanství. Je to model integrace, jaký aplikujete na příchozí. A je to ekonomická migrace, tedy programy, jak budete řešit problém na trhu práce. Rozhodování o těchto věcech si členské země chtějí držet. Takže společná migrační politika tady patrně fungovat nebude.“

Kroky k harmonizaci?

Podle Dušana Drbohlava jsou ale oblasti, kde se o to Evropská unie snaží. „Máme třeba program modrých karet, který ale zatím moc úspěšný nebyl. Jde o nalákání a rekrutování talentovaných a vysoce vzdělaných lidí z třetích zemí. Problém je v tom, že byla nastavena příliš přísná pravidla. Takže teď to Evropská unie předělává.“

Čtěte také

Novinář Thomas Kulidakis: Celý svět upírá oči na Lesbos. Nejhorší uprchlické tábory jsou ale o kus dál

Pak jsou tu také problémy s nutnou redistribucí běženců. „Dublinská úmluva, která má toto řešit, je bohužel nešťastná. Mimo jiné se v ní říká, že žádost imigranta musí být vyřízena v první zemi EU, do které migrant přijde.“

„Týká se to tedy samozřejmě hlavně Itálie nebo Řecka, které touto dohodou trpí nejvíce. To, že je všechno na nich, samozřejmě není spravedlivé a správné. Takže se nyní mluví o tom, že by se Dublinská úmluva měla nějakým způsobem předělat.“

„A dalším problémem je boj s neoprávněnou a nelegální migrací a neoprávněnými ekonomickými aktivitami. To znamená, je tady ochrana hranic EU, Frontex a jeho operace ve Středozemním moři a tak dále. Těch úkolů tedy stojí před Evropskou unií hodně. Půjde asi krok za krokem o nějakou harmonizaci, ale nedomnívám se, že to někdy bude stejné v celé Evropské unii,“ uzavírá Dušan Drbohlav.