Dvacet let s eurem. Zavedení společné měny zvládlo tucet prvních zemí eurozóny do dvou měsíců

16. leden 2022
Evropa Plus

Eurobankovky a euromince se do peněženek Evropanů dostaly před dvaceti lety. V lednu 2002 začaly v tuctu z tehdejších patnácti členských zemí Evropské unie nahrazovat národní měny. „Hned od samého počátku evropské integrace si členské země uvědomovaly, že funkční vnitřní trh vyžaduje i společnou měnu. Že je potřeba koordinovat měnové politiky,“ tvrdí Oldřich Dědek, bývalý národní koordinátor pro přijetí eura a dnes člen bankovní rady České národní banky.

„Ukázalo se, že tato koordinace často vedla k nestabilitě. Nejmarkantnějším  projevem této nestability byly výrazné kurzové spekulace v roce 1992. Postupně si členské země uvědomovaly, že společný vnitřní trh vyžaduje mít kurzovou stabilitu. K tomu bylo potřeba mít společnou měnu. Od samého začátku tu byla myšlenka, že to bude podporovat vzájemný obchod. A to je srdce samotné evropské integrace,“ popisuje Dědek.

Čtěte také

Přesto tehdy do eurozóny odmítly vstoupit Spojené království, Dánsko a Švédsko. I tak se euro, které existovalo od roku 1999 jako deviza v bezhotovostním platebním styku, stalo před dvaceti lety společnou měnou pro 300 milionů Evropanů.

1. leden 2002 ale nebyl dnem, kdy by najednou přestaly platit bankovky a mince vydané národními bankami ve státech eurozóny. Lhůtu pro přechod na novou měnu stanovila Evropská unie na půl roku. Všechny členské země eurozóny to zvládly do dvou měsíců.

Dnes se platí eurem v devatenácti ze sedmadvaceti členských zemí EU. Za svou měnu je přijaly i trpasličí státy jako San Marino nebo Andorra. Jako platidlo se euro používá i v Kosovu a Černé hoře.

Dědek: Budeme přešlapovat na místě

Česká vláda složená z pěti stran nevidí jako cíl svého mandátu přijetí eura, ale chce směřovat ke splnění podmínek pro vstup do eurozóny. Podle profesora Dědka to ale spíš vypadá, že bude stejně jako kabinet Andreje Babiše (ANO) přešlapovat na místě.

Oldřich Dědek

„I když vláda signalizovala, že by chtěla udělat některé vstřícné kroky. Například aby si podniky mohly vést účetnictví v eurech. Já si myslím, že je to spíš takový symbolický krok, ale že tady zatím politická vůle k zavedení eura není,“ soudí Dědek.

V případě České republiky nepřijetí eura znamená pomalejší růst a také nižší prosperitu a i nižší mzdy.
Luděk Niedermayer

Podle europoslance Luďka Niedermayera (TOP 09) by Česko mělo přijmout euro, protože je velmi silně integrované se zbytkem EU a eurozónou:

„Tím, že nemáme euro přijaté, zvyšujeme náklady v naší ekonomice. Je naivní se domnívat, že měnová politika vyřeší všechny problémy. Domnívám se, že v případě České republiky nepřijetí eura znamená pomalejší růst a také nižší prosperitu a i nižší mzdy, protože tuto nevýhodu musíme nějak kompenzovat. Není to nevýhoda fatální, ale nevím, proč si ze dvou řešení, které jsou na stole, volit to méně výhodné.“

Luděk Niedermayer

Podle Niedermayera přijetí eura zdražení nepřinese. „Je dobré si uvědomit, že ceny určuje konkurence na trhu. Přijetím eura se zvýší cenová transparence. Lidé, kteří si kliknou na internetový obchod třeba v Německu nebo Rakousku uvidí, za kolik se prodává zboží tam.   To vytvoří tlak na obchodníky, kteří třeba v Česko to samo zboží prodávají dráž.“

Petr Mach: Proč měnit něco, co funguje

Bývalý poslanec Evropského parlamentu za stranu Svobodní a dnes učitel na Vysoké škole finanční a správní Petr Mach nevidí důvod, proč nahrazovat českou korunu, která funguje, něčím, co se potýká s problémy.

Petr Mach (snímek z roku 2017)

„Já připomínám krizi eura v letech 2008 až 2010. Obří zadlužení, které kvůli tomu vzniklo, a různé záchranné fondy, které musela Evropská unie horkou jehlou šít. My bychom šli z něčeho, co stabilně funguje, do něčeho, co je nejisté. A to nedává smysl.“

Podle Petra Macha by se o případném přijetí eura mělo rozhodnout v referendu. „Je to výsostně politické rozhodnutí, jestli se zbavíme tak důležité věci a přijmeme jinou. Tomu by měla předcházet velmi seriózní debata. Beru to tak, že vstup do eurozóny máme sice povinný, ale je to více méně u ledu. Nikdo z těch významných stran ho ani nechce, protože akutnost takového kroku je malá. Myslím si, že to je téma, které teď ani není na stole.“

Poslechněte si celou Evropu Plus, připravil ji Pavel Novák.

autor: Pavel Novák
Spustit audio