Dvanáct století české historie, největší spojitá projekce v Evropě i výtah emocemi 20. století. Představujeme nové expozice Národního muzea

8 fotografií

„Koncepce se rodila na několik pokusů, nakonec jsme se přiklonili k tradičnímu chronologickému členění expozice, nikoli tematickému, abychom návštěvníka nemátli. Chtěli jsme držet kontinuitu zobrazení prostoru, vždy definujeme také strukturu moci, protože návštěvník musí vědět, kdo zrovna vládne a za jakých podmínek. A také jak v daném století vypadá společnost,“ popisuje ředitel knihovny a Historického muzea Národního muzea Martin Sekera.

Na celkové ploše 1300 metrů čtverečních je vystavených 2000 exponátů, od středověkých šperků až po arcibiskupský kočár z 18. století. „Říkáme mu Mercedes baroka, má systém odpružení a přední kola se otáčela o 180 stupňů. Je to takový sporťák, nebyl vyroben na dlouhé cesty, spíš na pohodlné cestování pražskými křivolakými uličkami,“ popisuje největší exponát generální ředitel Michal Lukeš.

Arcibiskupský kočár z 18. století, tzv. Mercedes baroka|foto:Národní muzeum

Každý ze sedmi výstavních sálů má svou architektonickou dominantu. V prvním najdeme velkou obrannou zeď středověkého hradiště a v posledním obří model budovy muzea architekta Josefa Schulze dokončené v roce 1891.

Jasné a přímočaré Momenty dějin v podzemí

Pokračujeme-li do podzemní chodby, která propojuje Historickou a Novou budovu muzea, ocitneme se v multimediální expozici Momenty dějin. Věnuje se bouřlivým událostem 20. století na Václavském náměstí, ale zachycuje také jeho architektonický vývoj a proměnu původně gotického náměstí s renesančními a barokními domy v moderní městský bulvár. Loni ji ocenila porota České ceny za architekturu, která uvedla: „Instalace je jasná, přímočará a bez zbytečných detailů. Architektonické řešení prostoru a technické zvládnutí instalace jsou brilantní.“

Spojovací chodba mezi Historickou a Novou budovou Národního muzea s expozicí Momenty dějin|foto:Národní muzeum

56 metrů dlouhý koridor je po obou stranách pokryt největší spojitou projekcí v Evropě. „Návštěvníka nejenom informujeme, ale snažíme se ho vnořit do děje, je to hodně emotivní. Chceme ho obklopit ze všech stran, proto jsou tu dvě spojité projekce,“ říká historik a náměstek ředitele Michal Stehlík.

Prvorepublikový koloniál i dobově zařízené pokoje

10 fotografií

Spojovací chodba nás dovede do budovy někdejšího Federálního shromáždění, v níž najdeme expozici Dějiny 20. století ohraničenou roky 1914 a 2004. Je členěna na čtyři základní části – prostor veřejný, „poloveřejný“, představený koloniálem, továrnou nebo kulturním domem, a soukromý, v němž si prohlédneme i do nejmenších detailů dobově zařízené pokoje. „Tyto tři základní oblasti jsou v dolní části expozice a nahoře v patře máme velké, tedy politické dějiny. Zatímco my koukáme, co se děje nahoře, tak ti nahoře koukají, co se děje dole a vzájemně na sebe působí,“ vysvětluje Tomáš Kavka, vedoucí oddělení novodobých českých dějin.

Součástí expozice je „časozdviž“, audiovizuální technologie, která vytváří iluzi výtahu časem a návštěvníka seznámí s klíčovými okamžiky 20. století. „Jde o prostor koncipovaný jako emoce 20. století, je to časová audiovizuální zkratka, která ukazuje základní pohled na 20. století,“ říká Kavka.