Dvanáct století české historie, největší spojitá projekce v Evropě i výtah emocemi 20. století. Představujeme nové expozice Národního muzea
Chceme-li projít všechny stálé expozice Národního muzea věnované dějinám a postupovat chronologicky, musíme začít ve východním křídle Historické budovy na Václavském náměstí. A to v nejnověji otevřené expozici Dějiny, která popisuje české dějiny od 8. století do první světové války.
„Koncepce se rodila na několik pokusů, nakonec jsme se přiklonili k tradičnímu chronologickému členění expozice, nikoli tematickému, abychom návštěvníka nemátli. Chtěli jsme držet kontinuitu zobrazení prostoru, vždy definujeme také strukturu moci, protože návštěvník musí vědět, kdo zrovna vládne a za jakých podmínek. A také jak v daném století vypadá společnost,“ popisuje ředitel knihovny a Historického muzea Národního muzea Martin Sekera.
Na celkové ploše 1300 metrů čtverečních je vystavených 2000 exponátů, od středověkých šperků až po arcibiskupský kočár z 18. století. „Říkáme mu Mercedes baroka, má systém odpružení a přední kola se otáčela o 180 stupňů. Je to takový sporťák, nebyl vyroben na dlouhé cesty, spíš na pohodlné cestování pražskými křivolakými uličkami,“ popisuje největší exponát generální ředitel Michal Lukeš.
Každý ze sedmi výstavních sálů má svou architektonickou dominantu. V prvním najdeme velkou obrannou zeď středověkého hradiště a v posledním obří model budovy muzea architekta Josefa Schulze dokončené v roce 1891.
Jasné a přímočaré Momenty dějin v podzemí
Pokračujeme-li do podzemní chodby, která propojuje Historickou a Novou budovu muzea, ocitneme se v multimediální expozici Momenty dějin. Věnuje se bouřlivým událostem 20. století na Václavském náměstí, ale zachycuje také jeho architektonický vývoj a proměnu původně gotického náměstí s renesančními a barokními domy v moderní městský bulvár. Loni ji ocenila porota České ceny za architekturu, která uvedla: „Instalace je jasná, přímočará a bez zbytečných detailů. Architektonické řešení prostoru a technické zvládnutí instalace jsou brilantní.“
56 metrů dlouhý koridor je po obou stranách pokryt největší spojitou projekcí v Evropě. „Návštěvníka nejenom informujeme, ale snažíme se ho vnořit do děje, je to hodně emotivní. Chceme ho obklopit ze všech stran, proto jsou tu dvě spojité projekce,“ říká historik a náměstek ředitele Michal Stehlík.
Prvorepublikový koloniál i dobově zařízené pokoje
Spojovací chodba nás dovede do budovy někdejšího Federálního shromáždění, v níž najdeme expozici Dějiny 20. století ohraničenou roky 1914 a 2004. Je členěna na čtyři základní části – prostor veřejný, „poloveřejný“, představený koloniálem, továrnou nebo kulturním domem, a soukromý, v němž si prohlédneme i do nejmenších detailů dobově zařízené pokoje. „Tyto tři základní oblasti jsou v dolní části expozice a nahoře v patře máme velké, tedy politické dějiny. Zatímco my koukáme, co se děje nahoře, tak ti nahoře koukají, co se děje dole a vzájemně na sebe působí,“ vysvětluje Tomáš Kavka, vedoucí oddělení novodobých českých dějin.
Součástí expozice je „časozdviž“, audiovizuální technologie, která vytváří iluzi výtahu časem a návštěvníka seznámí s klíčovými okamžiky 20. století. „Jde o prostor koncipovaný jako emoce 20. století, je to časová audiovizuální zkratka, která ukazuje základní pohled na 20. století,“ říká Kavka.
Související
-
Český pravěk ožívá. Národní muzeum o něm vypráví skrze dramatické příběhy i realistické modely
Je příběh českého pravěku poutavé vyprávění? Hlavní autor nové stálé expozice Národního muzea Okna do pravěku, paleontolog Jan Sklenář, věří, že ano.
-
Do výstavních sálů se vrací život. Národní muzeum otevře většinu svých objektů v Praze i mimo ni
Dezinfekce, roušky i povinné rozestupy. Po téměř dvouměsíční nucené přestávce otevřelo Národní muzeum a také Národní galerie Praha. Jak to v nich teď vypadá?
-
Armádní muzeum Žižkov se vrací do podoby z 30. let a chystá nové expozice
Třikrát větší výstavní plochy, zastřešené nádvoří nebo kavárna se střešní terasou pojmenovaná po Františku Kupkovi. Nejen tyto novinky přinese už tři roky trvající oprava.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.