Dvě fotbalová hřiště plná ovoce a zeleniny. Na střeše pařížského výstaviště vznikla městská zahrada
Největší městskou farmu v Evropě najdete na střeše pařížského výstaviště. V sezóně vyprodukuje stovky kilogramů zeleniny i ovoce týdně. Teď tam rostou třeba jahody, bylinky a saláty. Přímo v Paříži natáčel a hydroponický salát taky ochutnal reportér Radiožurnálu Martin Balucha.
Městské zahrady jsou na střeše pařížského výstaviště o rozloze asi čtrnáct tisíc metrů čtverečních. Pro představu: jsou to asi dvě fotbalová hřiště. Je odtud krásně vidět Eiffelova věž, ale taky pařížský dálniční okruh.
Výhody kokosového vlákna
„V sezóně, když máme rajčata, jahody i saláty, sklízíme až tunu ovoce i zeleniny týdně. To je ohromné množství,“ říká Phénicia Oheixová, která má na starosti chod celé farmy. I když pracuje na střeše pařížského výstaviště, tak má podobné povinnosti a starosti jako zemědělci na polích. Musí se starat o to, aby rostliny nenapadli nemoci nebo škůdci, aby nezmrzly nebo aby měly dost vody. Její práce se ale v něčem přece jen liší. Tady totiž rostliny nepěstují v zemi, ale v kokosových vláknech – pomocí takzvané hydroponické metody.
„Rostliny rostou v takzvaném inertním substrátu. To znamená, že v něm nejsou živiny. Používáme vlákna kokosu. Vypadá to jako zemina, ale je to skutečně kokos. Kokos máme z toho důvodu, že poskytuje rostlině podporu,“ vysvětluje. Navíc kokos má ještě jednu výhodu – je lehký, což je pro střešní prostory velmi důležité.
Vertikální záhonky šetří vodu
Druhou metodu, kterou tady využívají, je takzvaná aeroponie. To znamená, že například jahody rostou vertikálně zapuštěné do vysokých plastových pilířů a jejich kořeny jsou přitom ve vzduchu.
„Každá rostlina je umístěná v blocích. Celkem jich tu je dvaapadesát. Pravidelně se spouští závlahový systém, voda s živinami stéká vnitřkem pilíře po kořenech a vyživuje rostliny,“ ukazuje Phénicia. Zavlažovací systém se spouští zhruba jednou za patnáct minut. Teď se právě spustil a zalévá jahody: „Rostlina a kořeny nesmí vyschnout. Přebytky vody sbíráme a shromažďujeme, tak abychom ji mohli znovu využít. Máme tedy uzavřený koloběh vody.“
Zapomeňte na znečištění
Čtěte také
I když je farma na střeše patnáct metrů nad zemí, tak i sem se dostane hmyz. Jak škůdci, tak opylovači: „Řekla bych, že v Paříži je poměrně dost včel, stíhají všechno opylovat,“ všímá si Phénicia. I když saláty, špenát a později třeba rajčata nebo lilky rostou v hlavním městě nedaleko dálničního okruhu, tak prý nejsou znečištěné.
Jak mi vysvětluje Phénicia, je to prý díky tomu, že rostliny vstřebávají nečistoty hlavně prostřednictvím kořenů: „Kořeny našich rostlin ve všech našich systémech, ať už v hydroponickém nebo aeroponickém, jsou chráněné. Navíc těžké kovy jsou převážně v prvních dvanácti metrech nad silnicí. My jsme ale ve výšce patnácti metrů,“ upozorňuje mě.
Právě jsem si objednal jeden salát. Phénicia vytahuje červený nožík a řeže ho. Budu moct vyzkoušet, jak chutná salát, který vrostl v kokosových vláknech na dohled od Eiffelovy věže a od pařížského dálničního okruhu. Jsem zvědavý.
Související
-
Čerpají energii v malých zelených světech. „Učíme se za...
Téměř 100 tisíc lidí a 5 tisíc hektarů. To je podle údajů Českého zahrádkářského svazu svět městských zahrádkářských kolonií. Desítky tisíc lidí hlavně z paneláků a...
-
Možností kompostování je hodně. Třídění bioodpadu u nás potřebuje více osvěty, říká „kompostérka“
„V Praze je komunitních zahrad asi 53, ale velký zájem je i v menších městech,“ říká pracovnice podniku Kokoza Denisa Lešková.
-
Více přírody do měst velí trend i klimatická změna. Jak je na tom Česko se zelenými střechami?
Zelené střechy mají hned několik funkcí. Kromě dobrých izolačních vlastností má trávník, mech nebo jiné rostliny na střechách i schopnost ochlazovat a čistit vzduch.
