Ekonomka Kalíšková: Zkrácení doby pobírání dávek v nezaměstnanosti je politicky dobře odůvodnitelné, ale neefektivní opatření

15. listopad 2022

Poslance čeká jednání o rozpočtu. V úterý mají na programu novelu rozpočtu na letošní rok, kterou vetoval prezident Miloš Zeman, a hned ve středu by se měli ve druhém čtení dostat k návrhu zákona o státním rozpočtu na rok příští.

„Jsme ve složité situaci, nikdo nechce být ten, kdo řekne ‚musíme zvyšovat daně, musíme snižovat výdaje‘, ale bohužel jsme zároveň v situaci, kdy máme velmi vysoký strukturální deficit,“ komentuje ekonomka Klára Kalíšková, která působí na Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu při akademickém pracovišti CERGE-EI.

Hosté:
Anna Horáčková, domácí redakce Českého rozhlasu
Jiří Havránek, poslanec, ODS, člen rozpočtového výboru
Milan Feranec, poslanec, ANO, člen rozpočtového výboru
Klára Kalíšková, ekonomka,Institut pro demokracii a ekonomickou analýzu při CERGE-EI

Nejde podle ní pouze o to, že nyní bojujeme s aktuální krizí, která představuje nenadálé výdaje na jeden rok „a můžeme si třeba dovolit je jednorázově navýšit. Jde spíš o to, že opravdu jsme v situaci strukturálního deficitu, což je něco, co se opakuje pořád dokola.“

„Znamená to, že i ve chvíli, kdy skončí energetická krize, válka na Ukrajině – skončí všechny problémy, které teď máme pocit, že musíme hasit, tak stále budeme ve velkém deficitu. A to je něco, s čím se musí něco dělat. Rozumím tomu, že v této složité situaci je těžké něco takového prosazovat, ale zároveň před tím nemůžeme zavírat oči,“ míní ekonomka.

Čtěte také

Národní ekonomická rada vlády právě z toho důvodu navrhuje řadu opatření a už existuje i několik signálu, co by si z těch konkrétních doporučení vláda mohla vybrat.

„Ta opatření se velmi výrazně liší v tom, kolik jsou schopná do rozpočtu přinést. A bohužel jsou většinou snáze prosaditelná taková opatření, která jsou ‚levnější‘,“ hodnotí Kalíšková.

Dávky v nezaměstnanosti jako řešení

Jako příklad takového „levnějšího“ opatření uvádí snižování dávek v nezaměstnanosti. „To jsou položky, které jsou relativně průchozí, je to dobře odůvodnitelné. Máme pocit, že máme nízkou nezaměstnanost, tak bychom měli ty nezaměstnané motivovat, aby se vraceli do práce dřív.“

„Mluví se o tom, že máme dlouhou dobu pobírání dávek, což v mezinárodním srovnání není vůbec pravda. Jsme spíš na spodní hranici té délky.“

Bohužel ta sekyra, která nám tady vznikla zrušením superhrubé mzdy, je v řádu stovek miliard.
Klára Kalíšková

„Realita je u nás bohužel taková, že v té velmi nízké nezaměstnanosti je obrovský počet lidí, kteří jsou dlouhodobě nezaměstnaní nebo jsou to lidé s velmi nízkou kvalifikací, třeba bez ukončené základní školy. A tihle lidé se nedokáží vrátit na trh práce dřív jen proto, že jim zkrátíme pobírání dávek. Oni jsou často až ‚nezaměstnatelní‘ a my bychom s nimi spíš potřebovali pracovat nějak kvalitněji, což naopak stojí peníze,“ nastiňuje.

Čtěte také

Jediné, co se tedy zkrácením doby pobírání dávek v nezaměstnanosti stane, je podle ní to, že lidé, kterých se to bude týkat, vypadnou z příslušného systému a spadnou do systému státní sociální podpory.

„Bohužel ta sekyra, která nám tady vznikla zrušením superhrubé mzdy, je v řádu stovek miliard a nevidím jinou možnost (než úpravu daní z příjmů z hrubé mzdy), kde bychom byli schopni takto vysoké částky najít,“ uzavírá Kalíšková.

Jak vláda odůvodňuje vysoký schodek a jaké výhrady má opozice? Vláda slibuje, že dá veřejné finance do pořádku. Jak to chce udělat? A je přitom možné vyhnout se zvyšování daní? Proč hnutí ANO vládu nepodpoří v přehlasování prezidentského veta? Poslechněte si celé Téma dne v audiozáznamu. Moderuje Lukáš Matoška.

autoři: Lukáš Matoška , knem
Spustit audio

Související