Ekonomka Švihlíková: Obraty o 180 stupňů a chybějící analýzy. Takhle se nespravuje ani králíkárna, natož stát

„Pokud se koná reforma, vždy by jí měla předcházet důkladná analýza toho, proč problém vznikl. Současná reforma veřejných financí je ale už osmá v řadě. Posledních 30 let neděláme v podstatě nic jiného, než že neustále napravujeme veřejné finance, a vidíme, že se to moc nedaří,“ říká v pořadu Jak to vidí... ekonomka Ilona Švihlíková.

Dlouhodobých problémů je tu přitom celá řada. Jeden z nich souvisí podle Švihlíkové s tím, jakým způsobem probíhala transformace. „Následně se kumulovaly problémy, které se vyjádřily v dluzích. Zmínit můžeme problémy v bankovním sektoru od poloviny 90. let, které vedly k tomu, že téměř celý náš bankovní sektor je v zahraničních rukou...“

Ani králíkárna, natož stát

Základní problém je ale podle Švihlíkové v tom, že se naše hospodářská politika zužuje jenom na veřejné finance. „A to je katastrofa, protože vlastně nikoho nezajímá, z čeho bude ekonomika žít, jak se budou tvořit mzdy, což jsou základní elementy v kontextu výdajů a příjmů státu. Bohužel je ale toto mimo horizont většiny reforem.“

Čtěte také

iROZHLAS

ÚSPORNÝ BALÍČEK: Vláda představila soubor 58 opatření za téměř 150 miliard

Dalším problémem podle ekonomky je, že jednotlivé vlády zastávají velmi různé názory. „Politika se neustále otáčí o 180 stupňů. Něco se zavede, pak se to zase zruší. A bohužel je tu velký vliv řady lobbistických skupin, které si v průběhu času byly schopny prosadit různé výjimky, dotace na míru, zužování daňového základu a podobně.“

Proto Švihlíková naprosto odmítá tvrzení, že za současný stav může covid. „Problém způsobilo hlavně to, že se naprosto hloupě a zbytečně něco dělalo se stranou příjmů. Například zrušení daně z nabytí nemovitostí, notabene ve stavu legislativní nouze, přece nemá co dělat s dopady pandemie. Takových kroků se ale bohužel udělalo velmi mnoho a velmi rychle.“

Za zmínku stojí například stravenkový paušál, což je podle ekonomky absolutní nesmysl. „Nefunguje to pro nikoho, ani pro občany, a už vůbec ne pro restaurace. Ty na tom naopak ztrácejí. Přesto se tento nesmysl, který stál minimálně 10 miliard, zavedl. Nejhorší na tom ale je, že se tato opatření průběžně nevyhodnocují. A týká se to i dotací. Neexistuje žádné průběžné vyhodnocení, co to dělá s ekonomikou. Takhle se ale dlouhodobě nedá spravovat ani králíkárna, natož stát.“

Zpátky v 90. letech

Po vládním konsolidačním balíčku na ozdravení veřejných financí přišla nyní se svým návrhem Českomoravská konfederace odborových svazů. Navrhuje například zrušit navýšení paušálu pro živnostníky, stravenkový paušál, změny u darovací daně či snížení odvodu u kratších úvazků. Podle odborářů by se znovu měla spustit také elektronická evidence tržeb. Díky 12 opatřením by stát mohl ušetřit až 163 a půl miliardy korun.

Čtěte také

Ekonom Hindls: Deficit státního rozpočtu? O problému víme roky. Místo koncepce ale vláda tvoří mozaiku návrhů

„Myslím si, že je velmi dobře, že někdo představil i jiné možnosti. Řadu návrhů odborových svazů považuji za ekonomicky správné. Druhá věc ovšem je, jestli jsou prosaditelné politicky,“ uvažuje Švihlíková.

Například zrušení EET byla i podle ní chyba. „Jenže strany současné pětikoalice si do značné míry postavily rétoriku na tom, že ošklivé Babišovo EET zruší, což nás ale vrací do již zmíněných 90. let. Jde o proměnlivost politiky. Velmi často se opatření neanalyzují racionálně, ale ruší se opatření toho, koho zrovna nemáme rádi. Pak se ale nemůžeme divit, že tady máme osmou reformu veřejných financí v řadě. A bezesporu přijdou další, mezitím se ale ekonomika nikam dál nepohne,“ uzavírá Ilona Švihlíková.