Eva Polzerová: Nový cirkus je velmi náročný. A do umění přináší nové podněty

8. červen 2019

Do ostravské Poruby se sjeli artisté, divadelníci, cirkusáci… Na festivalu Cirkulum 2019 nechybí ani Radiožurnál – do mobilního vysílacího studia zasedli Eva Polzerová a Štěpán Kozub, kteří se vedle nového cirkusu věnují také pantomimě. Jak se studuje pohyb a vyjadřování emocí?

Na festivalu diváci potkávají jednoho skvělého umělce vedle druhého. Co se stalo, že nový cirkus je takový fenomén? Podle Evy Polzerové, která vyučuje jevištní pohyb a pantomimu, s sebou nese vývoj společnosti a lidí.

Ulice v Ostravě-Porubě ožívají. Poslechněte si rozhovor s ředitelem festivalu Cirkulum 2019

Cirkulum 2018, 3. ročník festivalu nového cirkusu a pouličního divadla

Festival Cirkulum je první mezinárodní festival svého druhu na severní Moravě. Originální koncept festivalu, který nemá obdoby na Moravě ani ve Slezsku, zahrnuje prezentaci a popularizaci uměleckých žánrů, jako jsou nový cirkus, tanec, hudba, pantomima či pouliční, pohybové a improvizační divadlo. Hostem je ředitel festivalu Václav Pokorný. Moderuje Vladimír Kroc.

„Touha přinést do umění nové podněty, to je strašně pozitivní,“ říká s tím, že mnoho lidí si neuvědomuje, jak je oblast nového cirkusu náročná – v nějaké míře tělo dominuje a mnoho věcí se dá vycvičit.

Ale proč máme tak málo mimů a lidí, kteří dělají pantomimu? „Pantomima je postavená na osobnosti, předpokládá to velmi tvořivého člověka. „Nápady mohou být, ale vy musíte najít klíč ke zpracování, aby to bylo vidoucí a divák pochopil, co jsme tím chtěli sdělit,“ nastiňuje.

Štěpán Kozub: Čas na jevišti plyne jinak

Žákem Evy Polzerové byl i herec a umělecký šéf Divadla Mír Štěpán Kozub. A jak sám přiznává, po letech hraní trému stále má. A je to také dobře. „Pokud řekne herec, že už trému nemá, tak je něco špatně,“ upozorňuje.

Úkolem herce je odvést plnohodnotnou práci, na kterou má divák nárok.
Štěpán Kozub

Čas na jevišti plyne trochu jinak, než ten reálný, a proto se ho snaží maximálně naplnit. A to platí ve vztahu k divákovi i sobě. „Mám pocit, že to je tak správně vůči svému svědomí a divákovi, který má právo dostat to, co chce,“ říká.

 A jak pozná, že je divák spokojený? Zpětná vazba je vždy nejvíce – u komedie je jednoznačná, buď se lidé baví, nebo ne. U dramatu je to ale složitější. „Je to určitý druh energie, zda jsou divák a herec na sebe napojení. Když ano, tak to cítíte, když ne, tak to cítíte taky,“ uzavírá.

autoři: Hanka Shánělová , prh
Spustit audio