Eva Svobodová: Horka a požáry připomínají prezidentu Macronovi, že musí řešit klimatickou změnu, a to hned
Zprávy o teplotních rekordech už několik let nejsou lifestylovou kuriozitou plnící titulní strany novin v době prázdnin. Letní vedra dávají Evropanům naplno pocítit naléhavost klimatické krize. Jižní i Západní Evropa hlásí zvyšující se počet úmrtí zejména starých lidí právě v důsledku vedra. Francie, jedna ze zemí postižených vysokými teplotami, navíc trpí už od května extrémním suchem.
Vysoké teploty často kolem 40 stupňů neznamenají jen spoustu lidí u vody. Mimo zdravotní komplikace přinášejí i narušení infrastruktury.
Čtěte také
V důsledku veder se ve Francii roztékají vnější pláště tramvají, poškozují se koleje vlaků a RER – pařížské sítě regionální dopravy. V departementu Gironde na jihozápadě země už vypukly dva gigantické požáry, které stále nejsou pod kontrolou, a které už spálily 20 tisíc hektarů vegetace.
Řada francouzských municipalit zápasí s nedostatkem pitné vody pro své obyvatele. Život ve větších městech, která nejsou na takto vysoké teploty adaptovaná, začíná být nesnesitelný. Celá Francie proto v posledních dnech diskutuje, jaké do budoucna zaujmout strategie. Hlavní město přichází se svým programem „Paříž při 50°C“, který by měl ulice metropole více uzpůsobit těmto teplotám. V přehřátých městských aglomeracích s nedostatkem zeleně totiž teplota neklesá ani během nočních hodin.
Včera bylo pozdě
Rostoucí množství a síla veder jsou ale podle odborníků bezpochyby projevem klimatické změny. Součástí řešení tak do budoucna musí být snižování skleníkových plynů, které vypouštíme do atmosféry.
Čtěte také
Macron během prezidentské kampaně proklamoval, že následující volební období bude buď ekologické, nebo nebude vůbec. Do francouzských ambicí ohledně environmentálních otázek ale zasáhla v únoru válka na Ukrajině a hlavně následná energetická krize.
Francouzská vláda tak řeší spoustu dilemat. Na jednu stranu se stejně jako řada dalších států zavázala k uhlíkové neutralitě do roku 2050. V obavě z nadcházející zimy ale plánuje udělit povolení ke znovuotevření uhelné elektrárny v Saint-Avold, kterou vlastní český miliardář Daniel Křetínský. Ministryně pro energetickou transformaci veřejnost uklidňovala, že půjde pouze o dočasné otevření. Provoz uhelné elektrárny na přelomu roku 2022 a 2023 má být bezpečnostní rezervou před možnými výpadky proudu.
Válka na Ukrajině také akcelerovala již existující problém zvyšujících se cen energií. Francouzská vláda proto oznámila plán odkoupit zbytek akcií energetické společnosti EDF, kde stát vlastní v současnosti 83,9 procent. Úsilí získat všechny akcie energetické společnosti je patrně motivované možností korigovat ceny energií. Zvyšující se ceny totiž přinášejí v celé Evropě sociální problém i potenciální ohrožení stability evropských liberálních demokracií.
Čtěte také
Podle odborníků může být motivací znárodnění EDF i investice do jaderné energetiky, která má být na příště pro Francii stěžejní. Zde se ale ukazuje spirála problémů, které klimatická změna přináší. K výrobě jaderné energie je totiž opět potřeba velkého množství vody a té je v současnosti ve Francii nedostatek.
Případ Francie je ukázkou toho, že klimatická změna není jen ekologickým či environmentálním problémem, ale bytostně politickým problémem zasahující do všech sfér života – do bydlení, trávení volného času, zdraví i ekonomické úspěšnosti.
Evropa se nachází v triptychu bezpečnosti, energetické i environmentální krize. Francie navíc i v krizi zdravotní kvůli probíhající sedmé vlně pandemie covidu-19. Macron tak čelí celé řadě dilemat, jestli prioritizovat problém energetické či mezinárodní bezpečnosti, nebo se naopak zaměřit na sociální smír. Neměl by však podlehnout představě, že řešení klimatické krize lze odsunout na jinou, lepší dobu. Už včera bylo pozdě. Problémy současné Francie nejdou od klimatických problémů nijak oddělit.
Autorka je politoložka
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
