Evropský parlament poprvé otevřel debatu o tlaku na veřejnoprávní média. Zazněly zkušenosti z Itálie, Česka, Bulharska i Slovenska
Europoslanci, zástupci evropských institucí a mediálních organizací diskutovali v Evropském parlamentu o politickém a ekonomickém tlaku na média veřejné služby. Zazněly příklady z Itálie, Česka, Bulharska nebo Slovenska. Konferenci uspořádali europoslanci Sandro Ruotolo a Veronika Cifrová Ostrihoňová společně s organizací Reportéři bez hranic (RSF).
Debata na konferenci „Tlak na veřejnoprávní média: Rozhodující zkouška evropských demokracií“ ukázala, že tlak na média veřejné služby sílí po celé Evropě a v jednotlivých zemích má různé podoby.
Čtěte také
V Itálii novináři čelí vedle politických zásahů také fyzickým útokům. Podle italského europoslance Ruotola je zejména proti investigativním novinářům vedena neustálá nenávistná kampaň.
V Česku se pozornost soustředí na připravovanou změnu financování Českého rozhlasu a České televize, jejímž prostřednictvím se podle generálního ředitele Českého rozhlasu Reného Zavorala politici snaží „zahnat média veřejné služby do kouta“.
V Bulharsku, kde je veřejnoprávní rozhlas financován ze státního rozpočtu, se k politickému tlaku přidal také ekonomický. Rozpočet tamního veřejnoprávního rozhlasu, který je hrazen ze státního rozpočtu, byl podle informací generálního ředitele Milena Miteva snížen o čtvrtinu.
Na Slovensku pak po změně financování a faktickém zestátnění médií veřejné služby pokračuje pokles důvěry veřejnosti. Podle údajů Ivana Tarabčáka, výkonného ředitele kanceláře Rady pro mediální služby se důvěra v posledním sledovaném období snížila z 25 na pouhých 19 procent.
Útoky na novináře sílí
Na širší důsledky politického tlaku upozornili také účastníci druhého panelu. Generální ředitel Reportérů bez hranic (RSF) Thibaut Bruttin zdůraznil, že útoky na média veřejné služby jsou ve skutečnosti útoky na žurnalistiku jako takovou.
Čtěte také
Podle něj se v řadě evropských zemí opakuje podobný scénář: politické síly se nejprve snaží veřejnoprávní média oslabit nebo podřídit své kontrole a následně se zaměřují i na další nezávislá média, včetně komerčních. Právě proto považuje za zásadní solidaritu mezi soukromými a veřejnoprávními médii.
Místopředsedkyně Evropského parlamentu Sabine Verheyen vyzdvihla význam médií veřejné služby pro pluralitu názorů a zdůraznila, že demokratická společnost potřebuje rozmanitost pohledů a přístup k nezávislým informacím.
Právní a politický ředitel Evropské vysílací unie (EBU) Richard Burnley upozornil, že extremistické politické strany často usilují o postupné oslabení veřejnoprávních médií, přičemž jejich konečným cílem může být ukončení jejich fungování nebo privatizace.
Na závěr konference vystoupila také ředitelka Evropské federace novinářů (EFJ) Renate Schroeder, která oznámila, že federace letos na podzim zahájí evropskou kampaň na podporu médií veřejné služby. Její součástí budou mimo jiné další diskuse a veřejné akce.
Evropská pravidla mají chránit nezávislost
Jedním z hlavních témat konference bylo uplatňování evropského nařízení o svobodě médií, známého jako EMFA. Jeho článek 5 ukládá členským státům zajistit veřejnoprávním médiím přiměřené, udržitelné a předvídatelné finanční zdroje, které odpovídají jejich veřejnoprávnímu poslání a chrání redakční nezávislost.
Čtěte také
Financování má být založeno na transparentních a objektivních kritériích stanovených předem.
„Už při přípravě evropského nařízení o svobodě médií (EMFA) jsme oceňovali prozíravost Evropské komise, která rozpoznala hrozby ohrožující veřejnoprávní média. Dnes je tento nástroj potřebnější než kdy dříve. V situaci, kdy se veřejnoprávní média v různé míře napříč Evropou stávají předmětem politických her a cílem kampaní, může představovat jednu z mála účinných možností nápravy. Proto musí být EMFA co nejrychleji a v plném rozsahu uvedena do praxe,” řekl Thibaut Bruttin, generální ředitel Reportérů bez hranic.
A doplnil: „Proti politickým snahám o oslabování veřejnoprávních médií stojí skutečná potřeba společnosti mít přístup k nezávislým, pluralitním a důvěryhodným informacím.”
K českému kontextu uvedl generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral, že navrhovanou změnu financování vnímá jako nepřátelský krok směřující k destabilizaci a oslabení veřejnoprávních médií.
Čtěte také
„Současný poplatkový systém nám poskytuje stabilní a předvídatelné příjmy a zároveň vytváří přímou vazbu mezi Českým rozhlasem a jeho posluchači. Pokud bychom byli každoročně závislí na politickém rozhodování o státním rozpočtu, zvýšilo by to riziko politického vlivu. Nejde přitom jen o samotný model financování, ale také o navrhované snížení prostředků,“ zdůraznil Zavoral.
Předpokládané prostředky neodpovídají rozsahu zákonných povinností, které mají rozhlasu zůstat zachovány. Návrh podle podkladů Českého rozhlasu neobsahuje ani dostatečný mechanismus, který by dlouhodobě chránil reálnou hodnotu financování před inflací.
Zavoral zdůraznil, že Česká republika byla dlouho v Evropě vnímána jako země s dobře fungujícími veřejnoprávními médii a stabilním systémem jejich financování. Příležitost pro udržení takového postavení vidí v následování principů popsaných v EMFA, která sice nepředepisuje jediný přípustný model financování, ale varuje před vlivy, které mohou nezávislost médií narušit.
Čtěte také
Rozhodující je konkrétní nastavení systému a záruky, které vytvářejí odstup mezi politickou mocí a veřejnoprávními institucemi. Chybí také racionální důvody pro takovou změnu, neboť český poplatkový systém nečelí kritickým jevům jako v zemích, kde se uvažuje o jeho náhradě.
Zavoral zároveň upozornil, že změna byla připravena bez odpovídající odborné diskuse a smysluplné konzultace s institucemi, kterých se přímo týká. Připomněl také historický význam odstupu veřejnoprávních médií od státu, který byl v České republice po roce 1989 jedním ze základních principů jejich demokratického uspořádání.
Nezávislost vyžaduje účinné pojistky
Pokud by byl model financování ze státního rozpočtu zaveden, považuje Český rozhlas za nezbytné vytvořit soubor vzájemně se doplňujících záruk.
Mezi klíčové patří požadavek kvalifikované parlamentní většiny pro zásadní změny financování, oddělení přidělování prostředků od běžného každoročního rozpočtového vyjednávání a ochrana před svévolnými škrty v průběhu rozpočtového roku.
Dalšími důležitými prvky jsou účinná automatická valorizace, nezávislé posouzení nákladů na plnění veřejnoprávní služby před stanovením výše financování a víceletý finanční rámec. Celý systém by měl vycházet z předem známých, transparentních a objektivních kritérií.
