Fanoušci netráví čas jen u piva, říká Petr Šedivý. Šampionát je podle něj připravený precizně

Čtěte takéArchiv článků a rozhovorů o Mistrovství světa ve fotbale

V každém městě, ve kterém se hraje mistrovství, je atmosféra jiná. Moskva fotbalovou atmosféru nasává nejvíce, v kosmopolitní Kazani je fanoušků méně. A v Soči? „Tam pokud není zápas, tak nevíte, že se šampionát hraje,“ vysvětluje Šedivý s tím, že spousta rodin s dětmi tam jezdí na dovolenou k moři.

Ve městech pochopitelně nechybí fanouškovské zóny se stánky s občerstvením. Směřují tam speciálně zřízené dopravní linky, stejně jako na další frekventovaná místa – stadion, centrum, letiště. Ulehčují tak dopravě, kterou stovky tisíc fanoušků zákonitě komplikují. „V den zápasu mají fanoušci jízdné zdarma,“ dodává.

Mezi samotnými fanoušky pak panují určité rozdíly – Jihoameričané jsou trochu živější než Evropané. Například uruguayští fanoušci si užívali postup jejich týmu do čtvrtfinále v otevřených barech na pláži v Soči.

Velkým zážitkem, jak Šedivý popisuje, byly iránské fanynky. V Iránu totiž ženy na žádnou mužskou sportovní akci nesmí, a tak na ruském šampionátu doslova využily příležitosti. „Prohru svého týmu na sobě nedaly znát. Byly rády, že na zápase mohly být,“ popisuje.

Japonští fanoušci zase po všech zápasech po sobě uklidili tribuny, a fotbalisté po posledním zápase nechali šatnu jako novou se vzkazem v ruštině, že děkují za vřelé přivítání. „Odmala jsou vychovávaní tak, že mají nechat uklizeno, což ukázali i na šampionátu,“ vysvětluje sportovní komentátor, kterého překvapili i angličtí fandové.

Ti totiž podle něj netráví čas mezi zápasy jen u piva a v restauracích, ale mají naplánováno spoustu výletů. Někteří z nich se dokonce chystají i na hory, pokud anglický tým nepostoupí do finále.

Ale Anglii čeká semifinále s Chorvatskem, tak si na výlet na hory musí prozatím počkat.