Fjodor Michajlovič Dostojevskij: Vesnice Stěpančikovo. Příběh z venkovského života v Rusku v 19. století
Před 200 lety, 11. listopadu 1821, se narodil ruský spisovatel a filozof Fjodor Michajlovič Dostojevskij. Poslechněte si dramatizaci jeho satirické novely Vesnice Štěpančikovo, v níž brilantně vystihl pokrytectví, v mnohém připomínající Molièrova Tartuffa. On-line po dobu čtyř týdnů po odvysílání.
Po propuštění z káznice v Omsku, kde strávil čtyři roky na nucených pracích, prožil Dostojevskij pět let v sibiřském vyhnanství. Začal zde pracovat na Zápiscích z Mrtvého domu a napsal dvě zdařilé komediální prózy, novelu Strýčkův sen a román Vesnice Stěpančikovo a její obyvatelé. Obou sibiřských próz si Dostojevskij později, když radikálně změnil svou poetiku, pramálo cenil. V sibiřských prózách navazuje na své autorské počátky – kdyby v té době ještě žil literární kritik V. G. Bělinskij, jistě by je ocenil podobně jako Dostojevského prvotinu Chudí lidé.
Čtěte také
Hlavním hrdinou i vypravěčem příběhu Vesnice Stěpančikovo je městský student Sergej Alexandrovič, který obdrží naléhavé pozvání k návštěvě strýce Jegora Iljiče Rostaněva. Když přijede na panství Stěpančikovo, je zaskočen poměry panujícími ve strýčkově domácnosti. Rodinu dobromyslného Jegora Iljiče tyranizuje vychytralý příživník Foma Fomič Opiskin, který v ní získal neomezený vliv. Dostojevskij v románu podal brilantní studii pokrytectví, v mnohém připomínající Molièrova Tartuffa.
Rozhlasová dramatizace Vesnice Stěpančikovo byla natočena v plzeňském studiu v roce 1977. Režisérka Jiřina Martínková obsadila do hlavních rolí Viktora Vrabce, Miloslava Včalu, Jiřího Samka, Moniku Švábovou a další. Reprízu uvádíme u příležitosti letošního listopadového 200. výročí narození F. M. Dostojevského (*11. 11. 1821).
Související
-
Nejposlouchanější hry a četby na Vltavě
Nenechte si ujít exkluzivní hry a četby s prodlouženou dobou poslechu.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
