François Rabelais: Pantagruel. Svérázná satira ze života obrů v oceněném překladu Patrika Ouředníka

Hlavní cenu udělila porota za nový převod satiricko-groteskního románu Pantagruel spisovateli a překladateli Patriku Ouředníkovi s odůvodněním: „Kongeniální překlad je výsledkem Ouředníkova dlouholetého zájmu o osobu, dílo a dobu Françoise Rabelaise, který se promítá i do jeho vlastní literární tvorby. Jeho český Pantagruel v sobě zahrnuje erudici, invenci, vtip, jazykový cit a hravost; zůstává přitom ukázněný, mistrovsky balancuje mezi nespoutanou a prostořekou komikou a jemnou intelektuální hrou, je moderní, ale ponechává textu dobovou patinu. Díky Patriku Ouředníkovi se k nám v suverénně opanované a umně hnětené češtině vrací brilantní i pro poučeného čtenáře náročné dílo, jež je milníkem evropského literárního kánonu.“

François Rabelais, tehdy vážený francouzský lékař, si chce na stáří trochu přivydělat. Rozhodne se tedy napsat knihu, které se prodá víc než biblí. Pod anagramem Alcofribas Nasier tedy vydává svéráznou satiru ze života obrů, nazvanou podle ústředního hrdiny Pantagruel. Plán se autorovi naplnil vrchovatě: jen za jeho života vyšel román sedmnáctkrát.

Román rozšířený do pentalogie se stal klíčovým moderním evropským dílem. Mimořádně zábavný příběh obra, který dospěje, vystuduje a vydá se na dobrodružné cesty s poťouchlým přítelem Panurgem, je od začátku do konce novátorsky postaven na parodii.

Čtěte také

Suverénní, umně uhnětená čeština. Cenu Josefa Jungmanna za rok 2022 získal Patrik Ouředník za překlad Rabelaisova Pantagruela

Pantagruelovy obří rozměry autora provokují k velkolepým komickým hyperbolám, do triviálního schématu dobrodružného příběhu lidového čtení se přitom naplno otiskl autorův intelekt a hravost. Účtuje s nešvary své doby, nevynechá jedinou příležitost k satiře. Na paškál si bere středověké myšlení, mnišství a katolickou askezi, protestantské puritánství, paroduje i soudobou literaturu a její žánry. Uchvácen myšlenkami humanistické renesance vkládá do textu vlastní vizi svobodného lidství.

Církev knihu držela na Indexu zakázaných knih kvůli zesměšňování a obscénnostem téměř čtyři století. Krutá groteska a ideál jedince svobodně zkoumajícího svět přitom nesou zásadní poselství, které přes staletí živě promlouvá k naší současnosti.