Generální ředitel René Zavoral prezentoval na WorldDAB fóru pokroky Českého rozhlasu v oblasti digitálního vysílání

3. listopad 2020

Přinášíme projev generálního ředitele Reného Zavorala na téma Český rozhlas a pokroky v oblasti digitálního vysílání, který byl přednesen v rámci WoldDAB fóra na rozvoj a podporu digitalizace rozhlasového vysílání v celosvětovém měřítku. Celý příspěvek si můžete přečíst níže a nebo se na něj podívat ve videu.

Vážené dámy, vážení pánové,

mám tu čest vám oznámit, že Český rozhlas od 17. září 2020 nabízí plnohodnotné digitální vysílání v systému DAB+ všech svých 23 stanic – celoplošných, regionálních i speciálních prakticky na celém území České republiky, konkrétně 95 procentům populace. Cesta k tomuto našemu cíli ale nebyla jednoduchá – ať už šlo o legislativní či technické problémy, které bylo třeba vyřešit.

Historie digitálního vysílání se začala psát v srpnu 2015, kdy Český rozhlas spustil experimentální, ale plnohodnotné vysílání digitálního multiplexu DAB Praha, které pokrývalo zhruba 17 procent populace České republiky. V tomto multiplexu byly zahrnuty jak všechny celoplošné, tak i speciální stanice Českého rozhlasu.

Od té doby digitalizace rozhlasového vysílání a rozvoj technologie DAB+ patřila a patří k dlouhodobým strategickým prioritám ČRo. Českému rozhlasu se totiž díky digitalizaci dlouhodobě otevírají možnosti, jak nabídnout posluchačům dokonalejší veřejnou službu, zejména v podobě širší programové nabídky, kvalitního přenosu vysílání nebo nových multimediálních služeb.

V uplynulých letech tedy činil ČRo takové kroky, aby mohl všem svým posluchačům nabídnout plnohodnotné digitální vysílání. A to se nyní stalo skutečností. ČRo je hrdý na to, že je lídrem digitalizace v naší zemi a rozvíjí technologii, která především na západ od ČR jednoznačně určuje trendy a vývoj rádiových trhů.

Rozhodnutí o rozšíření digitálního vysílání umožnil ČRo učinit několik strategických rozhodnutí. Tím prvním bylo opustit nemoderní, drahou a již neperspektivní distribuční platformu dlouhých a středních vln (AM). Budeme tedy v tomto roce měnit staré za nové, zastaralé za moderní, abychom následovali trendy západoevropských vysílatelů a zajistili rádiu jako mediatypu další budoucnost.

K vypnutí dlouhé a střední vlny dojde na konci roku 2021. Bude to zásadní krok, kvůli němuž – jak jsem již uvedl – jsme aktuálně spustili digitální vysílání pro celou Českou republiku. Všichni naši posluchači, kteří v současné době využívají k poslechu rádia dlouhé a střední vlny, tak čeká na jedné straně výměna starého přístroje za nový – digitální, na straně druhé se mohou těšit na vyšší kvalitu poslechu a naše digitální speciály, jako je stanice vážné hudby D-dur, jazzová stanice Český rozhlas Jazz, dětské vysílání Rádia Junior či stanice pro mladé publikum Radio Wave.

Dalším strategickým krokem bude spouštění dalších obsahových projektů určených výhradně pro digitální vysílání. V příštím roce na jaře tak spustíme speciální digitální stanice Radiožurnál Sport. S jejím spuštěním počítáme v květnu. Na toto období byly kvůli pandemii koronaviru odloženy všechny velké sportovní události z letošního roku. Stanice by tak měla mít ideální podmínky pro start a potenciál pro to, aby oslovila všechny sportovní fanoušky. Podle našich průzkumů posluchači mají zájem o spuštění stanice kombinující sportovní přenosy a rockovou hudbu. Díky digitálnímu vysílání jim to budeme moci splnit.

Druhým jarním projektem bude start digitální stanice pro seniory, která bude hodně těžit především z našich archivů. Bude to dárek starší generaci, která patří mezi naše nejvěrnější a také nejkonzervativnější posluchače. Na digitálním speciálu budou moci starší posluchači slyšet své populární pořady a programovou skladbu, která již není aktuální pro naše celoplošné stanice, ale zachovává si svou kvalitu i atraktivitu – a to právě pro zmíněnou cílovou skupinu.

Kromě ukončení vysílání na střední vlně a startu nových projektů bude dalším signálem v celoevropském kontextu, že digitální vysílání je perspektivní budoucností rádia, i evropská směrnice, která hovoří o tom, že nově registrované vozy musí mít ve všech stupních modelové výbavy zařízení pro digitální příjem, jinými slovy autorádio s technologií DAB+. V České republice v tomto ohledu Český rozhlas spolupracuje úzce se společností Škoda Auto, která již dává od letošního srpna digitální rádio do všech svých nových automobilů.

Dobrou zprávou pro rozvoj digitálního vysílání v naší zemi je nepochybně i to, že v posledních měsících Český rozhlas jako médium veřejné služby nachází shodu na významu technologie DAB+ i s privátními rozhlasovými vysílateli. Pro ty byl dosud přechod na digitální vysílání velkou bariérou. Částečná rezervovanost na jejich straně ovšem stále zůstává, především kvůli finanční náročnosti a nepříznivému vývoji mediálního trhu, který v poslední době výrazně poznamenala pandemie koronaviru.

Český rozhlas na legislativním poli dělá maximum pro to, aby rozvoji digitálního vysílání pomohl. Stejně tak rozvíjíme naše obsahy a technologie. Tématu DAB+ se budeme věnovat velmi intenzivně i v chystaných marketingových kampaních v tomto i následujícím roce. Naším cílem je zpopularizovat toto téma a ukázat posluchačům výhody DAB+. Stejně tak intenzivně jednáme s automotivem, výrobci a dovozci elektroniky a obchodními řetězci. Tímto směrem jde od nás jediné sdělení: V dnešní digitální době již není žádný důvod pro to, aby se na český trh dovážela zařízení „FM only“. Není k tomu důvod ani technický, ani cenový, ani obsahový. Budoucnost patří rádiím, která umí DAB + a v ideálním případě kombinují jak analog, tak i DAB+ a internet. Jedině takové přístroje nebudou zbytečně komplikovat posluchačům - zákazníkům jejich praktický život.

Dámy a pánové, děkuji vám za pozornost a za podporu digitálního rozhlasového vysílání. Český rozhlas je s vámi jednoznačně na stejné lodi a všichni na ní plujeme pod vlajkou DAB+.

WorldDAB je fórum na rozvoj a podporu digitalizace rozhlasového vysílání v celosvětovém měřítku. Řeší zejména vyjednávání podmínek, technologie, rozvoj digitálních rádií i vysílačů a národní podporu u jednotlivých kontrolních orgánů. Jde o největší profesní orgán věnující se digitálnímu rozhlasovému vysílání. Zasedají v něm zástupci výrobců DAB přístrojů, vysílatelů, operátorů či představitelé jednotlivých národních orgánů na podporu DAB. Mezi jeho úkoly patří zejména doporučení a podpora národních aktivit jednotlivých členů v oblasti rozvoje DAB vysílání.