Gita Zbavitelová: Netanjahu chce změnit ústavu, aby mohl vládnout
Budoucí izraelský premiér Binjamin Netanjahu nemá vládu ani tři týdny po pověření prezidentem, přestože jeho blok ve volbách získal většinu 64 hlasů ve 120členném Knesetu. Jeho ultrapravicoví a ultraortodoxní spojenci mají tolik nerealistických podmínek vstupu do vlády, že musí Netanjahu postupovat velmi opatrně.
Přesto už za cenu obrovských ústupků, které vyvolaly paniku v Izraeli i zahraničí a podle kritiků ohrozí charakter i bezpečnost země, podepsal koaliční dohodu se třemi ultrapravicovými a nacionalistickými partnery. Vyhráno však ještě nemá – teď chce, a dokonce musí změnit několik ústavních zákonů, aby jeho vláda mohla vůbec vzniknout.
Čtěte také
Kdyby to neudělal, nemohl by v kabinetu zasednout recidivista a předseda náboženské strany Šas Arje Deri. To, že si na přelomu tisíciletí odpykal skoro dva roky za korupci, už dnes problém není, ale ve vstupu do vlády mu brání odsouzení z letošního ledna za neplacení daní. Přesto se má stát ministrem financí a ve funkci se po dvou letech vystřídat s předsedou ultranacionalistické strany Náboženský sionismus (Ha-Cijonut ha-datit) Becalelem Smotričem. Deri sice dostal jen podmíněný trest, ale pouze výměnou za slib soudci, že odejde z politiky – to ovšem neudělal. Lidé odsouzení nepodmíněně nesmějí v politice působit sedm let, a Deri proto tvrdí, že s podmíněným trestem se ho zákaz netýká, ale právní experti jsou opačného názoru.
Netanjahu chce, aby parlament schválil novelu zákona, která explicitně stanoví, že podmíněně odsouzený může zastávat i ministerskou funkci, přestože na takovou legislativu přijde nepochybně stížnost k Nejvyššímu soudu, který nový zákon nejspíš zruší. Nejvyšší státní zástupkyně Gali Baharav-Miara už Netanjahua upozornila, že podle jejího právního názoru Deri být ministrem nemůže. A podle týden starého průzkumu považuje jeho jmenování za nevhodné i 71% Izraelců.
Soukromá armáda
Další nový zákon, který Netanjahu potřebuje k vládnutí, má podřídit izraelskou policii přímo vládě a odebrat jí stávající pravomoc určovat si vlastní politiku. Legislativa je nutná ke splnění požadavků předsedy extremistické strany Židovská síla (Ocma jehudit) Itamara Ben Gvira, který se má stát ministrem národní bezpečnosti. Je to zcela nová funkce s většími pravomocemi, než jaké měl kterýkoli dosavadní ministr veřejné bezpečnosti. Ben Gvir má mít kontrolu i nad pohraniční policií, která udržuje pořádek na Západním břehu a například vyklízí nezákonné židovské osady. Podle kritiků se tak policie stane Ben Gvirovou „soukromou armádou“.
Čtěte také
Nejhorší je, že bude rozhodovat o policejních zásazích na jeruzalémské Chrámové hoře. Podle dohody z roku 1967 se tam židé nesmějí modlit, ale Ben Gvir chce tento status quo změnit. Jde však o nábožensky tak citlivé místo, že jakákoli změna by vyvolala nevídané muslimské násilnosti a možná i intifádu. Ben Gvir také hodlá policistům umožnit střílet ostrými náboji na arabské výtržníky. Dosluhující vláda je zděšená, ale mezi Izraelci se tento záměr těší velké podpoře. Podle nedávného průzkumu Izraelského institutu pro demokracii si 55 % respondentů přeje, aby vojáci a policisté zastřelili zneutralizovaného teroristu, který už nepředstavuje hrozbu, a tři čtvrtiny požadují trest smrti pro Palestince odsouzené za vraždu.
Západní břeh anektovat
Zlepšit postavení židovských osadníků na Západním břehu chce i Becalel Smotrič. Od požadavku na resort obrany nakonec upustil, ale vymohl si kontrolu nad Civilní správou, která řídí život Izraelců i Palestinců na Západním břehu. Bude tak rozhodovat o židovské i palestinské výstavbě nebo demolici nepovolených domů Palestinců, ale i muset spolupracovat s bezpečnostními složkami palestinské samosprávy. Netají se přáním celý Západní břeh anektovat, což by znamenalo zásadní rozkol mezi Izraelem a západními zeměmi, především s nejdůležitějším spojencem a finančním sponzorem Spojenými státy, které by ho mohly i přestat podporovat na mezinárodní scéně.
Čtěte také
Alespoň dohoda se Smotričem změnu ústavy nevyžaduje, ale Netanjahu chce provést ještě jeden krok – schválit reformu soudního systému, která umožní parlamentu přehlasovat rozhodnutí Nejvyššího soudu prostou většinou hlasů. Dnes má Nejvyšší soud poslední slovo. Dosluhující ministr spravedlnosti Gideon Saar označil Netanjahuův záměr za „konec Izraele, jak ho známe“. K upuštění od plánu oslabit Nejvyšší soud v pátek Netanjahua vyzval i známý americký právník Alan Dershowitz, podle kterého by to byla „obrovská chyba“.
Netanjahu chce celý legislativní proces ústavních změn zahájit už v nadcházejícím týdnu. Nejprve však bude jeho Likud spolu se svými spojenci muset odvolat stávajícího předsedu Knesetu, z končící vládní koalice, Mikiho Levyho a nahradit ho členem vlastního bloku, který změnu ústavních zákonů umožní.
Schvalování nových, široce kritizovaných zákonů bude nějakou chvíli trvat, a Netanjahu tak bude nucen požádat prezidenta o prodloužení doby k sestavení vlády o dva týdny. Osud ústavních změn je však nejistý – soudkyně Nejvyššího soudu Ester Hajut ve čtvrtek bez dalších podrobností ujistila znepokojené Izraelce, že Nejvyšší soud bude plánovaným reformám ústavy vzdorovat.
Autorka je komentátorka Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
