Herci Michal Bumbálek a Lukáš Rieger uvádějí v Káznici na Cejlu verše pronásledovaných básníků

5. květen 2022

S Michalem Bumbálkem a Lukášem Riegerem si o projektu Básníci v káznici – Skrytá tvář české literatury povídala Alena Blažejovská. Pozveme vás na cyklus básnických čtení v brněnském Bronxu.

„Poté, co odešel František Derfler, zůstal prázdný prostor a my jsme se rozhodli, že jej zaplníme,“ vysvětluje Michal Bumbálek. „Mluvené slovo, poezie, je velmi důležité a trošku tady chybí. Rozhodli jsme se navázat na tradici večerů poezie.“ S kolegou Lukášem Riegrem se nechali inspirovat knihou Zdeňka Rotrekla Skrytá tvář české literatury věnovanou autorům duchovní orientace a těm, kteří za minulého režimu nemohli veřejně působit.

Básník Zdeněk Rotrekl. Jeho život je spjat od svých prvopočátků s Brnem

Lukáš Rieger doplňuje: „První večer s Bohuslavem Reynkem proběhl ještě před covidem, a to v divadle Buranteatr. Po roce a půl jsme se přesunuli do Káznice a Reynka jsme zopakovali.“ Původní plán počítal se začátkem cyklu poetických večerů v lednu a frekvencí pořádání jednou měsíčně. „Bohužel omikronová verze covidu nám to zase posunula, takže jsme začínali až v březnu. Museli jsme to zhustit, abychom do prosince stihli uskutečnit deset plánovaných jmen.“

Básníci v Káznici

K místu konání Michal Bumbálek vysvětluje: „Káznice se nachází v Brně na Cejlu a je to legendární kriminál, kde seděla spousta odsouzených, hlavně z řad české elity intelektuální a umělecké – Jan Zahradníček, Zdeněk Rotrekl a další.“ Na objekt bývalé káznice jako možné místo pořádání básnických večerů je upozornil Pavel Strašák a jeho projekt Básníci v Káznici. „Přesunuli jsme to tam, neboť je tam genius loci a perzekvovaní básníci se tam přesně hodí.“

Jan Zahradníček

V areálu káznice je tzv. robotárna, kde už herci s Pavlem Strašákem uskutečnili básnický večer Tvůj Jan věnovaný Janu Zahradníčkovi. Prostor, v němž se odehrává cyklus Skrytá tvář české literatury, obsahuje bar a říká se mu U kamen. „Jsou tam velká kamna a je to lehce industriální prostor, ale komornějšího ražení, takže je tam všechno krásně slyšet,“ upřesňuje Michal Bumbálek. „Je tam příjemná atmosféra a verše i hudba tam krásně zní a působí.“ Lukáš Rieger doplňuje, že díky kamnům je v místnosti teplo i v zimě: „Dřív se stávalo, že tam lidé promrzli, dnes už ne. Vchod do areálu je z ulice Bratislavská.“

Večer věnovaný Bohuslavu Reynkovi navštívilo přes třicet diváků, takže bylo vlastně plno. „Druhý večer jsme věnovali Josefu Palivcovi a to dopadlo obráceně,“ přiznává Lukáš Rieger. „Možná je chyba, že jsme to udělali hned týden nato, přišlo jen sedm lidí. Nicméně ten večer byl velmi krásný a kvalitní. Dorazil syn editora posledního svazku sebraných spisů Josefa Palivce, takže jsme tam knížku křtili. Náš odborný konzultant Ladislav Čumba předvedl asi půlhodinovou spontánní bavičskou kreaci na téma Josef Palivec s přesahy k disentu, špionážním akcím, hádkám s Josefem Váchalem.“ Herci připouštějí problémy s propagací večera a slibují, že se k Josefu Palivcovi ještě vrátí.

Čtěte také

Na reynkovský večer dorazili většinou návštěvníci mladšího věku, což může být dáno i propagací na sociálních sítích. „Musíme se víc obracet i na školy,“ uvažuje Michal Bumbálek. „Kde v dnešní době slyšíte živě prováděného Reynka, Palivce nebo kohokoliv z těchto autorů? Může to být cenný zdroj informací a zážitků.“

Ve dvou se to lépe táhne

Tvůrčí tým tvoří Michal Bumbálek a Lukáš Rieger a pozvaní hosté. Jedním z nich je odborník – v případě reynkovského večera to byl Josef Mlejnek, v případě Palivce již zmíněný Ladislav Čumba. „Nyní chystáme Jana Čepa, kde bude přítomen jako odborník František Schildberger, sám aktivně píšící brněnský básník. Další jména budeme vždy domlouvat ke konkrétnímu básníkovi,“ objasňuje Lukáš Rieger. Tým doplňuje Petra Konvicová. „A přednášíme ve třech, máme vždy pozvaného dalšího čtenáře. Bohuslava Reynka s námi přednášel Vladimír Krátký a Josefa Palivce Marie Durnová. Na Jana Čepa jsme si pozvali Igora Dostálka. Potom tam máme vždycky muzikanta. Na Reynka jsme měli Josefa Klíče a Palivce doprovázel Pavel Čeněk Vaculík.“

Jan Čep

O dramaturgii a scenáristiku se starají oba herci. „My si to tak přehazujeme, někdy jako tenisák, někdy jako horký brambor,“ směje se Michal Bumbálek. „Podle toho, jak se kdo na co cítí nebo kdo je v té věci fundovanější…“ Na začátku projektu jim Karel Komárek pomohl s výběrem deseti jmen z knižního souboru literárních portrétů od Zdeňka Rotrekla Skrytá tvář české literatury.

Živá poezie

Poezie je prezentována dialogicky. „Je to zajímavější pro posluchače i pro interprety. Vzniká dialog, jsou tam rozličné barvy hlasů,“ popisuje Michal Bumbálek. „Děláme to tak, aby to bylo živé. Poezie není mrtvý útvar, poezie je živá, a tak k tomu přistupujeme tvůrčím způsobem.“ Rytmizace je také úkolem doprovázejícího hudebníka. „Je to beseda o těch lidech. Nemá to být složitý pořad, ale večer věnovaný danému autorovi a jeho dílu, příjemné pobytí. Snažíme se, aby to bylo neformální. Poezie je stmelovací prvek.“

Cyklus je převážně básnický, avšak večer, který se v Káznici uskuteční v neděli 8. května v 19:30 hodin, je věnován povídkáři Janu Čepovi. „Ale je to povídkář, který pracuje s jazykem tak, že se mezi básníky může řadit,“ soudí Lukáš Rieger.

V cyklu Skrytá tvář české literatury budou ještě letos uvedeni Josef Kostohryz, Ivan Jelínek, Václav Renč, Ivan Blatný, Jan Dokulil, František Daniel Merth a Jan Zahradníček.

Spustit audio

Související