Historie nenabízí snadné řešení. Meziválečné detektivky Volkera Kutschera předestírají plíživý nástup totality
V televizním seriálu Babylon Berlin je meziválečná metropole zobrazena jako město v rauši. Jak Berlín zachytil v literární předloze, sérii historických detektivek s Gereonem Rathem jejich autor Volker Kutscher?
V Čechách vyšla jeho první meziválečná detektivka Mokrá ryba až ve stejném roce, kdy slavila mezinárodní úspěchy i seriálová adaptace jeho knižní řady nazvaná Babylon Berlin. Tedy o deset let později než představil svého ambivalentního hrdinu Gereona Ratha v Německu. „Od začátku jsem počítal s tím, že to bude delší řada a ne jen jeden samostatný román. A že s tím příběhem chci pokročit za rok 1933, abych mohl popsat, jak se Německo změnilo na diktaturu. Ale nevěděl jsem, co se stane v jednotlivostech. Psaní má vlastní vnitřní dynamiku, která se odráží v ději a pro příběh to znamená, že se stanou i věci, které jsem zpočátku neměl na mysli. Dřív jsem si narativní linku promýšlel hodně dopodrobna, ale pak jsem zjistil, že se to takhle naplánovat nedá,“ popisuje Volker Kutscher proces svého psaní.
Čtěte také
A doplňuje: „Mé postavy se postupně proměňují, ale jsou to spíš nuance. Charlie dělá věci, které by dřív nedělala a není už tak korektní, ale také dělá víc chyb. Ani ona nemůže být úplně bezchybná, protože si myslím, že čtenáři mají u postav raději jejich chyby než jejich silné stránky. A Gereonovi jsem vždycky chtěl dát do vínku nějaké negativní vlastnosti. Jednak neměl mít jasný politický postoj a také mu měl chybět pevný morální kompas. Má silný smysl pro spravedlnost, jenže i ten se v situacích, které v těch knihách nastávají, trochu proměňuje. Rozhodně je to člověk, který se snaží držet dál od všech politických záležitostí, ale postupně mu dochází, že už nemůže jenom stát stranou.“
Celá knižní série už čítá devět svazků Mokrá ryba, Tichý zabiják, Goldstein, Spis Vaterland, První padlí, Lunapark, Marlow, Olympia a Transatlantik, zatímco seriál Babylon Berlin má na HBO zatím čtyři řady. Jak se autorovi adaptace zamlouvá, nakolik se jeho postavy rozvíjejí i proti jeho vůli a jaký má vztah k psaní v historických kulisách či paralelám se současností? Na to se německého spisovatele Volkera Kutschera ptala na literárním festivalu a knižním veletrhu Svět knihy 2023 redaktorka Mozaiky Šárka Jančíková.
Související
-
Fantazie ani fantasy nemá hranice. Ben Aaronovitch vytváří své příběhy v meziprostoru
Literární festival Svět knihy se letos nezaměřil na spisovatele z konkrétní země, ale na autory bez hranic. A právě takovým je i britský spisovatel Ben Aaronovitch.
-
Román Jako v nebi, tak i na zemi je dialogem mezi mrtvými a živými i fikcí a realitou
Román sicilského spisovatele Davida Enii vypráví příběh jedné palermské rodiny od druhé světové války až do 90. let poznamenaných mafiánskými atentáty a bombovými útoky.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
