Hoboes: Tunel jménem čas

Písnička je dítě, které pustíš do světa a ono už si žije vlastním životem, říká Miki Ryvola, který společně se svým bratrem Wabim stál u základů trampské skupiny Hoboes. Kolik písní z těch, které tato dvojice stvořila, už zlidovělo a jak se to vlastně dá zjistit? Vždyť takové poklady jako Bedna od whisky, Jarní kurýr, Hejno vran, Tak už mi má holka mává, Vodjíždím, Zvláštní znamení touha, Tunel jménem čas a další jsou snad v každém cancáku a umět je zahrát tím správným tempem di vlak přesto znamená jen příblížení se tomu, jak je hráli či hrají samotní jejich autoři.

Wabi Ryvola už mezi námi není a Miki, který se narodil 7 let po něm, 12. dubna roku 1942 v Kladně, zakladatel trampské osady Zlatý klíč, obdržel o sedmdesát let později, v roce 2012 cenu města Kladna s touto charakteristikou: tramp, propagátor trampského životního stylu a kultury, trampský písničkář, zpěvák a kytarista, novinář, výtvarník. A také autor krásné písničky o vlaku, který se vším, co jsme mu naložili, jednou zmizí v tunelu jménem Čas. Miki ji složil v roce 1977 pro tehdy již usínající kapelu Hoboes s přáním, že kapela se probudí a začne zase hrát. To se mu ale bohužel nesplnilo.