Hubert Beuve-Méry. Profesor, který se odvážil říct Benešovi pravdu
„Jste nenapravitelný, nebezpečný pesimista,“ rozčílil se prý Edvard Beneš v březnu 1938 na francouzského profesora a novináře, který si dovolil mu sdělit, že Francie patrně nikdy Československu v případném konfliktu s nacistickým Německem nepomůže.
Ten muž byl o téměř dvacet let mladší než Beneš a jmenoval se Hubert Beuve-Méry. Za pár mělo jeho jméno let vejít do dějin: jeho pronikavé analýzy a nestranné články se ukázaly jako natolik přesné, že když dostal úkol založit objektivní francouzské noviny, splnil zadání na jedničku.
Z chudoby na Sorbonnu
Jeho začátky přitom připomínají příběhy z levného čtení: chlapec bez otce přišel na svět v roce 1902 do mimořádně chudých poměrů. Ujali se ho dominikáni od pařížského Notre-Dame a i díky nim nakonec vystudoval práva na pařížské Sorbonně.
Beuve-Méry nebyl věřící, plně ale akceptoval pevný řád zakotvený v křesťanské morálce. V roce 1928 přišel do Prahy přednášet právo a ekonomii.
Elegantní a vtipný profesor se nedlouho poté stal učitelem v rodině francouzského velvyslance v Praze. To mu otevřelo dveře do jiného světa: stýkal se s diplomaty i členy francouzské vojenské mise, psal pro francouzské noviny – a nakonec dostal i delikátní úkol: prováděl jazykové korektury projevů ministra a pozdějšího prezidenta Edvarda Beneše, určených pro Společnost národů.
Zuřící Beneš
Hubert Beuve-Méry ve druhé polovině 30. let pozorně sledoval mezinárodní politické události a to, jak se projevovaly v napjatých vztazích mezi československým státem a jeho německými obyvateli.
Koncem února 1938 navštívil přední francouzské politiky a ptal se jich, zda je Francie připravena dodržet smluvní závazky ve vztahu k Československu. Odpovědi byly, diplomaticky řečeno, zdrženlivé.
Když výsledek těchto jednání sdělil Benešovi, prezident zuřil – ovšem nikoli na francouzské politiky, ale na Bueve-Méryho. Ten po Mnichovské dohodě sepsal rozsáhlý text pro francouzský časopis Politique, ve kterém analyzoval celou situaci. Byl velmi kritický vůči československým politickým stranám i Benešovi, ale i vůči francouzským politickým elitám, které do poslední chvíle klamaly svého partnera.
Založení Le Monde
V Československu odsoudil nadvládu sekretariátů politických stran, klientelismus a průměrnost většiny politiků; Paříž se ale podle něj dopustila závažnějšího prohřešku, neboť do poslední chvíle klamala slavnostními sliby o dodržení všech závazků. „Sami jsme odstranili překážku německé hegemonii v Evropě,“ napsal Beuve-Méry.
Právě pronikavost jeho politických analýz byla důvodem, proč se v roce 1944 generál de Gaulle na Bueve-Méryho obrátil s nabídkou, aby založil nestranné francouzské noviny. První číslo Le Monde vyšlo v prosinci 1944 a Hubert Beuve-Méry vytvořil prestižní deník s mezinárodním dosahem, symbol nezávislé žurnalistiky. Zemřel v roce 1989.
Jeho životu věnuje pořad z cyklu Portréty historička Doubravka Olšáková, která se zaměří právě na Bueve-Méryho angažmá v Československu ve třicátých letech.
Související
-
Dušan Hamšík – spisovatel, kterého semlela doba
Před rokem 1968 skvělý reportér a nadějný spisovatel – po roce 1968 jeden ze „zakázaných“ a nakonec spolupracovník Státní bezpečnosti. To byl osud Dušana Hamšíka.
-
Elo Havetta. Talentovaný filmař, kterého zabila normalizace
V pondělí 3. února 1975 si Husák prohlédl nový obchodní dům Kotva v Praze a noviny psaly o Slovenském festivalu politické písně. Toho dne také zemřel režisér Elo Havetta.
-
Jean Henri Dunant. Zakladatel Červeného kříže, který žil jako bezdomovec
V květnu se pravidelně slaví Světový den Červeného kříže a Červeného půlměsíce. Je to připomínka narození podnikatele Jeana Henri Dunanta, kterého představí Portréty.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
