Hyperpop, digicore nebo glitchcore? I playlisty se musí kurátorovat s náležitou péčí

Termín hyperpop ukotvila streamingová platforma Spotify, když tak v roce 2019 nazvala playlist, jímž se snažila podchytit nový zvuk, který na scénu přineslo duo 100 gecs. Definice tak byla volnější a v seznamu skladeb se začali objevovat umělci, kteří svou tvorbu tímto pojmem ohraničovat nechtěli. „Ta všežravost nebo nedefinovatelnost, to, že se tím začalo označovat úplně všechno, i když o to ti lidé třeba nestáli. To si myslím, že byl jeden z problémů,” vysvětluje hudební publicista David Laufer.

Proč tedy máme tendence ohraničovat něco, co si zakládá na neohraničenosti? David Laufer zmiňuje potřebu fanoušků se identifikovat nebo třeba možnost publicistů o nekonvenčních žánrech psát: „Kdyby se udělal mrak nejpoužívanějších slov za rok 2022 v recenzích, tak si myslím, že jedno z největších slov by bylo ‚genre-bending‘, tudíž jako ‚překračující hranice žánru‘. Myslím si, že my hudební publicisté prostě potřebujeme jazyk, kterým psát o skvělé nové hudbě, která ale právě posouvá hranice,” říká.

Důležité ovšem je přistupovat ke každému z tvůrců s respektem a přihlížet k filozofii daného žánru. Nevytrhávat z kontextu, vnímat specifičnost, individualitu. Stejným způsobem by měly nahlížet hudební platformy na kurátorování svých playlistů. „Když jsem masivní streamovací platforma, tak bych asi měl koukat na to, jaké to má dopady a co to dělá se scénami, které já takhle vytrhávám z kontextu,” dodává Laufer.

Koho by David Laufer doporučil z tuzemské hyperpopové scény? Je u hyperpopu a jeho odnoží obecně větší vazba na queer komunitu? A jak zásadní roli sehrál TikTok v šíření mikro-žánrů? Poslechněte si celý rozhovor.