I kdyby teď Evropa poskytla Ukrajině všechno, co má, tak by to nemuselo stačit, obává se novinář Soukup

Pro Ukrajinu je podle Ondřeje Soukupa ze zahraniční redakce Hospodářských novin úmrtí Monasterského rozhodně ztrátou. „Monasterskyj patřil k nové generaci politiků, která přišla s Volodymyrem Zelenským. Byl to právník, který se podílel na reformách silových struktur z pozice experta, a pak se stal ministrem,” popisuje.

Okruh spolupracovníků prezidenta Zelenského by však nehoda příliš ovlivnit neměla. „Ukrajinské instituce jsou dostatečně robustní na to, aby se vlastně nic nezměnilo. Tím spíš, že Monasterskyj si samozřejmě přivedl svoje lidi a i ten současný náměstek patří mezi ně,” pokračuje Soukup. Dočasným zástupcem ve funkci náměstka se stal šéf policie Ihor Klymenko.

Lavrov je dostatečně zkušený diplomat, aby chápal, že takové blbiny hlásat nemůže
Libor Dvořák

Klymenko za sebou podle prvních ohlasů nemá zásadní politickou kariéru, ale ve své pozici je respektovanou osobností. „Je to člověk, který především patřil do té nejbližší skupiny okolo ministra Monasterského, takže lze očekávat, že bude pokračovat v jeho kurzu,” dodává Soukup.

Nedostatečné dodávky techniky

Úmrtí ministra vnitra by však mohlo negativně ovlivnit přesvědčovací schopnosti země. Podobně jako včerejší rezignace prezidentova poradce Oleksije Arestovyče by mohlo mít dopad na dodávky výzbroje a další pomoc spojenců. „Obávám se, že i kdyby teď Evropa poskytla všechno, co má, tak by to nemuselo stačit,” uvažuje Soukup nad vlivem země na dodávky a válečný vývoj.

Čtěte také

Byl to klidný a organizačně velmi silný člověk, vzpomíná Rakušan na ukrajinského ministra vnitra, se kterým měl i osobní vztah

V současné době se totiž řeší další dodávky tanků. Německo podle zjištění deníku Wall Street Journal nepovolí jejich dodání, pokud své dodávky neodsouhlasí i USA. Země by navíc byla schopna techniku předat až v příštím roce.

„Bylo by to pozdě, ale musíme si uvědomit, že každý stát řeší své strategické zájmy a kalkuluje s určitým množstvím a kvalitou techniky pro to, aby zajistil svoji vlastní obranu,” rozebírá důvody dlouhých dodacích lhůt plukovník generálního štábu v záloze z Univerzity obrany v Brně Zdeněk Petráš.

Druhým aspektem je podle Petráše ekonomická náročnost. „Z obchodního a ekonomického hlediska se tyto dodávky prodraží, protože půjde o něco, co jde mimo stanovený plán, který se stanovuje s dlouhým časovým výhledem,” tvrdí. Techniku Ukrajině však nabízí i další země, například Nizozemí, které chce dodat systém protivzdušné obrany Patriot.

Kreml se angažuje v řízení armády

Výsledky ruské diplomacie za minulý rok včera rozebral ministr zahraničí Sergej Lavrov. Při té příležitosti označil USA za původce konfliktu. Důvodem má být příprava na hybridní válku proti Moskvě. „Je to jak v blázinci, neumím to jinak pojmenovat. V tuto chvíli nevidím žádné racionální jádro a nikoho, kdo by byl schopen uvažovat o věci soudně,” říká komentátor Českého rozhlasu Libor Dvořák.

Čtěte také

Michael Romancov: Učil ptáky létat, teď se projíždí po Kerčském mostě. Kreml dál buduje dokonalou image Putina

„Lavrov patří přinejmenším k těm nejviditelnějším. Nakolik jsou jeho prohlášení autonomní, je těžké v tuto chvíli soudit. Pánové typu Sergeje Lavrova nebo Dmitrije Medveděva s vládcem Kremlu drží takříkajíc basu, protože Lavrov je dostatečně zkušený diplomat, aby chápal, že takové blbiny hlásat nemůže,” dodává Dvořák.

Ruský prezident a jeho spolupracovníci také podle něj výrazně zasahují do řízení samotné armády. Příkladem je „výměna generála Sergeje Surovikina, tzv. řezníka syrského, za samotného náčelníka generálního štábu Valerije Gerasimova. To je samozřejmě změna, kterou musel podepsat prezident, pokud o ní sám přímo nerozhodl,” uzavírá Dvořák.

V celém pořadu Téma dne se také dozvíte, jakou roli může hrát Česko a Slovensko v dodávkách tanků z Německa nebo zda jsou Ukrajinci připraveni na případnou novou ofenzivu či jak pravděpodobná je další mobilizace v Rusku. Pořadem provází Martina Mašková.