I ve skalách může vyrůst tábor. U Stálkova dovedli skauti k dokonalosti systém takzvaných habitatů

Tábor brněnského skautského oddílu Skaláci je v lese nedaleko Stálkova u Slavonic na Jindřichohradecku. Vede k němu docela nenápadná lesní cesta. „Je tady svažitý terén a klasický tábor by tu nešel postavit,“ popisuje vedoucí stavby tábora Jaroslav Šmíd.

Skauti přijíždějí tábořiště připravit už týden před začátkem prázdnin. „Já stavím tábor asi počtvrté, jsou to takové předčasné prázdniny. Známky ve škole už jsou uzavřené, takže člověk prošvihne akorát ty akcičky na konci, a to se dá oželet,“ vypráví skaut Vojtěch Jedlička.

8 fotografií

Část stanů sice stojí dole na malé rovince mezi stromy, ale většina jich je na konstrukcích mezi obrovskými balvany. „Všechny díly si vyrábíme sami, říkáme tomu habitaty. Sloupy a podlaha jsou trvalejšího rázu, to tady zůstává, a přes léto se staví jenom ta horní část, to znamená podsady a střechy s plachtou,“ vysvětluje Jaroslav Šmíd.

Táborníci podle něj samozřejmě musí být zvyklí se na konstrukcích pohybovat. „Máme tam sice zábradlí, ale to neodpovídá normám na běžná zábradlí. Největší riziko, se kterým je třeba počítat, je po dešti. Mokrá dřevěná podlaha docela klouže a je nutné chodit opatrně,“ líčí.

Čtěte také

Organizujete dětem každý den prázdnin? Chyba. Měly by se umět zabavit i samy

Některé stany jsou až ve výšce čtyři metrů. „Ty jsou obsazené vedoucími a nejstaršími dětmi, tedy rádci skautských družin. Také ten, kdo je nejšikovnější při stavbě tábora, si vyslouží výsadu být na habitatu,“ zmiňuje Jaroslav Šmíd.

Žebříky, které ke stanům vedou, nemají klasické příčky, ale šikmé. To je jedna ze skautských vychytávek pro větší bezpečnost. Když táborníkovi na mokrém žebříku ujede noha, nesklouzne dolů, ale do úžlabí trojúhelníku příčky.

Know-how, jak tábor na skalách postavit, si brněnští skauti předávají z generace na generaci už desítky let. „Samozřejmě se snažíme věci, které nevyhovují, nahrazovat a upravovat, ale z valné části se tábor staví pořád stejně,“ potvrzuje Jaroslav Šmíd.

Skalám v okolí přizpůsobili skauti i další aktivity. Na tábořišti chybí stožár na vyvěšení vlajky, nahradil ho důmyslný systém lanek mezi stromy. Také tu není prostor pro klasické fotbalové hřiště, místo něj mají děti překážkovou dráhu. V létě se tu vystřídají dva oddíly 26. brněnského skautského střediska Žabovřesky. Každý na unikátním tábořišti stráví tři týdny.