Jak hodnotit sliby, že se oteplování udrží pod 2 ° Celsia? Na místě je rozhořčení i optimismus

Figueresová je bývalá výkonná tajemnice Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu a patří mezi strůjce Pařížské klimatické dohody. Ve svém komentáři poznamenává, že zastropování růstu globální průměrné teploty pod dvěma stupni bude znamenat velkou devastaci. Původní dohoda z Paříže přitom cílila primárně na udržení oteplení pod ambicióznější hranicí 1,5 stupně.

Oteplení na úrovni do dvou stupňů působí jako neúspěch, píše kostarická diplomatka. Takový teplejší svět by totiž byl nehostinný pro mnohé lidské populace.

Už teď je polovina dětí světa extrémně ohrožena dopady změny klimatu, včetně záplav a sucha, které vedou k nedostatku potravin.

Už teď je polovina dětí světa extrémně ohrožena dopady změny klimatu, včetně záplav a sucha, které vedou k nedostatku potravin. Vycházíme přitom z toho, že všechny státy své závazky skutečně dodrží, protože atmosféra nezareaguje na sliby, ale jen na reálné snížení emisí skleníkových plynů.

Čtěte také

Jak nahradit výpadek ruského uhlí? Diverzifikovat zdroje, nebo prodloužit těžbu, zní z ministerstva

O výmluvy, proč tyto sliby nelze splnit přitom podle autorka textu nikdy nebude nouze.

Hrůzná invaze na Ukrajinu, která naplno ukázala smrtící závislost na ruské ropě a zemním plynu, je jen jednou z nich. Nějaké krátkodobé argumenty, které mají dekarbonizaci odsunout na vedlejší kolej, se zkrátka najdou vždy.

Dobrovolné závazky jsou lepší než nic

Na druhou stranu Figueresová souhlasí s tím, že nová prognóza vědců založená na dobrovolných závazcích států je mnohem lepším výsledkem, než jakého šlo dosáhnout bez nich. Připomíná, že projekce křivky budoucích emisí z roku 2015 ještě počítaly s nárůstem teploty o 4,5 stupně či výše.

Čtěte také

Klimatolog Tolasz: Snaha zatím na poklesu emisí vidět není. K uhlíkové neutralitě potřebujeme i krajinu

Podle kostarické diplomatky jde o výsledek obtížného a desítky let trvajícího mnohostranného procesu vyjednávání a také vlivu klesajících nákladů na čisté technologie. Ukazuje se, že Pařížská dohoda funguje, i když ne dostatečně rychle. Ale Figueresová v deníku Guardian píše, že jde o začátek a naději vkládá mimo jiné do zapojení nestátních aktérů. 

Jak rozhořčení, tak optimismus jsou podle ní v tuto chvíli na místě. Ti, kdo se podílejí na vzniku a průběžném plnění jakéhokoli závazku ke snižování emisí, by měli posun oslavit, i když kolektivní akce zatím není dostatečná.

Firmy a vlády, které se zavazují k opatřením, podvádějí nás všechny včetně sebe tím, že říkají jednu věc a dělají druhou.

Oslavování podle Figueresové neznamená, že by lidé měli přestat zpochybňovat přijaté závazky, žádat nejnovější vědecké poznatky a řádnou odpovědnost. Upozorňuje, že mnohé firmy a vlády, které se zavazují k opatřením, podvádějí nás všechny včetně sebe tím, že říkají jednu věc a dělají druhou.

Čtěte také

Golfský proud zpomaluje. Paradoxně to v Evropě může znamenat oteplení, varuje klimatolog

Příklon pouze k jedné z reakcí – k rozhořčení, nebo optimismu by znamenalo uzavření se do jedné škatulky. To by vedlo k omezení myšlení a binární mentalitě, která by znamenala zbytečnou polarizaci v době, kdy je vzájemná solidarita čím dál důležitější. Složitost klimatické krize i jejího řešení totiž znamená, že si musíme zvyknout na komplikované emocionální reakce a na hledání náročných řešení.

Christina Figueresová uzavírá svůj komentář v deníku Guardian myšlenkou, že cesta, na které lidstvo stojí, bude plná rozhořčení i optimismu. Obojí lze využít k prosazování politik, o kterých víme, že je potřebujeme, uvažuje. Řeč je o krocích, které umožní splnit každý závazek a slib ke snížení emisí skleníkových plynů nejen včas, ale i s předstihem.

Poslechněte si celý Svět ve 20 minutách, témata vybral Štěpán Sedláček. 

Má Rusko předpoklady k provedení úspěšné ofenzívy na východě Ukrajiny? Jak konflikt vychyluje globální obchod s potravinami? Řada zemí se chystá na léto bez ruských turistů. A situace Ruska a Číny ukazuje slabiny autoritativních forem vlády.