Jak lékárníci změnili svět? Dnešní náplast se vyvinula z kaučukového flastru, popisuje farmaceut Havlíček

8. květen 2022

Lékárníci stojí za mnoha vynálezy a objevy, které nás v životě obklopují.  Tvrdí to ve své knize doktor farmacie a lékárník Stanislav Havlíček, autor knihy Lékárníci mění svět. Příkladem za všechny může být to, co dnes považujeme za věc zcela běžnou: náplast. „Prošla dlouhým vývojem od kaučukového flastru až po dnešní náplast, ze které se uvolňují účinné látky do těla uživatele,“ nastiňuje dlouhý příběh dnešní náplasti.

Spoluvynálezce krému Nivea Oskar Troplowitz byl sice ten, který vynalezl dnešní lékařskou náplast, ale jeho předchůdce Paul Beiersdorf vynalezl „guttpercha flastr“, tedy kaučukový flastr.

Čtěte také

Kaučukové lepidlo je ale velmi silné a odstranit náplast z kůže znamenalo často odstranit i část kůže, vysvětluje farmaceut Havlíček, člen České lékárnické komory. „Troplowitz ale, když to koupil od Beiersdorfa, tak zjistil, že má textilii, která lepí a může jí využít jinde.“

„Tak se zrodila památná páska Tesa, jméno vymyslela sekretářka firmy Beiersdorf Elsa Tesmerová. V té době začal také rozvoj potravinářství a bylo třeba zavařovat potraviny nebo je neprodyšně  uzavřít  nádobě. Pro to přesně se používala tato lepicí páska.“ 

Tím Troplowitz vlastně nastartoval průmysl obalové techniky. „Teprve později zjistil, že když ke kaučukovému lepidlu přidá zinkový prášek, tak omezí jeho dráždivé vlastnosti. A asi za šest let, v roce 1903, vznikla ta známá Leukoplast, protože onen prášek je bílý.“

Od polštářkové níplasti k té paprikové

Později se k lepivému textilu přidal ještě čtvereček gázy a vznikla tak polštářková náplast: 

Čtěte také

„A ještě později se přes tento polštářek přetáhl syntetický film, který umožnil průnik tekutiny z rány k textilu, ale zároveň zamezil tomu, aby se textil přilepil na strup, což je pro pacienta žádoucí.“

„Postupně jsme tak došli k tomu, že součástí lepidel na náplastech jsou účinné látky. Řada posluchačů zná ty paprikové náplasti s kapsicinem, které prohřívají a jejich vrchol, to je právě ten rezervoár účinné látky.“

I dnes lékárníci pořád něco zdokonalují, tvrdí Havlíček. „Občas se vyskytne problém s dodávkami léčiv, takže se se snažíme vyrobit průmyslově vyráběné léky, které ale nejsou k sehnání, pro konkrétní pacienty z běžných surovin.“ 

„Celý československý průmysl se zrodil v několika málo českých lékárnách. Tady v Praze to byla Fragnerova lékárna na Malé Straně, světově uznávaným přípravkem byla jeho Pražská mast. Tu dnes kolega ve stejné lékárně vyrábí jako Novou pražskou Fragnerovu mast,“ potvrzuje pokračování české lékárnice tradice Stanislav Havlíček.

Věděli jste, že díky lékárníkům máme jednorázovou injekční stříkačku, žárovku nebo zubní pastu? A že to samé platí pro čokoládové cukrovinky, sycené limonády, pudink, ale i řasenky, opalovací krémy a barvy na vlasy?

Poslechněte si celé Leonardo Plus.

autoři: Andrea Skalická , oci
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.