Jak lidské tělo reaguje na očkování proti koronaviru? Teplota i bolest po vpichu jsou zcela normální

Vakcíny se vpichují do svalu na paži. Právě vpich do svalu je důležitý, protože se přes něj vakcína velmi dobře rozptýlí a dostane se přesně k těm buňkám, ke kterým potřebuje – ne tak pomalu jako třeba přes tukovou tkáň a ne tak rychle jako třeba přímo přes žílu. 

Oproti žilnímu podání je vpich do svalu také mnohem bezpečnější. K tomu se ale váže pochopitelně řada drobných a naprosto běžných potíží, které nás mohou po očkování potkat – třeba to, že nás začne bolet ruka.

„Záchranné práce“ bílých krvinek

Důvod? K bolesti po očkování dochází stejně jako při jakémkoli porušení tkáně. Bílé krvinky, které jsou strážci našeho těla, zjistí, že do svalu pronikla jehla. Toto drobné zranění musí okamžitě opravit, takže začnou na daném místě okamžitě organizovat „záchranné práce“. 

Čtěte také

Co se v lidském těle děje po očkování proti koronaviru?

K tomu potřebují posily. Aby se k nim všechny dostaly, musí se roztáhnout cévy. Ty pak tlačí na nervy, které vyšlou do mozku signál, který vnímáme jako bolest. Dané místo také může zčervenat a být teplejší na dotek.

Teplota a zvětšené uzliny

Po očkování se může objevit i teplota. Vakcíny totiž fingují nákazu, a když si lidské tělo myslí, že je nakažené, ohřeje se. Vyšší teplota neprospívá patogenům a zároveň urychluje metabolismus a vybudí imunitní systém.

Po očkování se vám proto kvůli tomu mohou zvětšit také lymfatické uzliny na krku nebo třeba v podpaží. I to je běžná reakce imunitního systému. Počítat je třeba i s únavou. Vybudovat si protilátky proti případně infekci stojí tělo nějakou sílu. 

Anafylaktický šok je velmi vzácný

Po aplikaci vakcíny může dojít i k alergické reakci. Stejně tak k ní ale může dojít po podání některých léků, konzumaci určitých potravin nebo třeba po bodnutí hmyzem – a ani o tom lidé vůbec nemusí vědět. 

Čtěte také

Alergie trápí čtvrtinu lidí. Dráždí nás nejen pyl, ale i jídlo, kosmetika nebo slunce

Ve velmi vzácných případech může nastat i takzvaný anafylaktický šok. „Dramaticky se spustí tím, že se vylejí mediátory alergické reakce z buněk, které je mají nastřádány. A protože jsou tam připraveny, je šok rychlý, nastupuje ve velmi krátké době, která se počítá v minutách po podání látky,“ vysvětluje primářka Ústavu imunologie motolské nemocnice Anna Šedivá.

Jde o vzácné případy, lékaři jsou na ně ale velmi dobře připravení. Mají u sebe adrenalinové injekce a po očkování vás pečlivě hlídají – 15 až 30 minut po očkování byste měli zůstat v čekárně, teprve pak můžete jít domů.

Čtěte také

iROZHLAS

Evropská léková agentura označila AstraZeneku za bezpečnou. Souvislost se sraženinami se neprokázala

EMA: Vakcína od AstraZenecy je bezpečná

Evropská léková agentura tento týden také vyvrátila pochybnosti o tom, že by očkování vakcínou AstraZeneca souviselo s případy krevních sraženin v některých zemích.

Některé státy jako Velká Británie nebo Česká republika očkování ani nepozastavily. Státy, které ho přerušily, jako třeba Francie, Německo nebo Itálie, se k očkování vracejí. Vakcínu AstraZeneca si před pár dny nechali naočkovat například britský a francouzský premiér.