Jak Rusové protestují proti válce na Ukrajině

Ve čtyři hodiny ráno se dvě obyvatelky Moskvy Ludmila a Natália zahalily do dlouhých plédů, aby zakryly bílé šaty potřísněné červenou barvou. Nasedly do taxíku a odjely spolu před majestátní budovu ruského ministerstva zahraničí. Měly strach ze zatčení a tak musely pracovat rychle: strhly ze sebe plédy a pořídily několik fotek v šatech s rudými fleky.

Čtěte také

Ondřej Soukup: Oni se ti Rusové zbláznili, když skoro všichni podporují válku?

Snímky se okamžitě rozšířily po internetu, zejména na sociální síti Telegram. Ženy použily rudé cákance na šatech jako symbol krve a zabíjení ukrajinských civilistů, zejména žen a dětí. Ludmila a Natália se na fotce drží za ruce, aby obyvatelům Ukrajiny vyjádřily podporu. Jako by chtěly chytit za ruku každého, kdo potřebuje pomoc.

Akce této dvojice měla ale ještě jeden rozměr a cíl. Fotografie, kterou Ludmila a Natália zveřejnily na internetu, byla určená i domácímu publiku. Rusům měla připomenout, aby nepodléhali státní propagandě.

„Díky podobným vystoupením se můžete dostat do mysli lidí a informovat je,“ vysvětlila americkému deníku Natália. „Pokud to lidem neukážete prostřednictvím akcí, jako je ta naše, budou dál žít ve své propagandistické bublině bez jakéhokoli porozumění a touhy porozumět,“ dodala žena.

Před námi všechno kvete. Za námi vše hoří

Netypické formy protestu proti válce volí i další lidé v Rusku. Jak píše Washington Post, policie zatkla jednu ženu za to, že veřejně a nahlas zpívala píseň Vladimíra Vysockého o nacistické okupaci Ukrajiny. „Před námi všechno kvete. Za námi vše hoří,“ stojí v textu písně.

Čtěte také

Rusové opravdu věří tomu, že jdou zachránit svět. A je jedno, jaká ideologie se na to roubuje, říká dokumentarista Šmok

Odpor k válce ale veřejně vyjadřují i někteří známí lidé, například streetartový umělec z Jekatěrinburgu Timofej Radia. Pro své instalace využívá plakáty a nápisy na budovách. Minulý měsíc umístil na dva domy slogan „Žít v minulosti” a na další budovu vyvěsil vyobrazení srpu a kladiva. Ruské úřady nápisy po dvou dnech odstranily.

Umělec Denis Mustafin si odseděl 15 dnů ve vězení za to, že v červnu umístil před ruské ministerstvo obrany ruskou vlajku s nápisem „Dnes není můj den“. Jeho kamarád umělec Andrej Kuzkin zase vytvořil obraz s názvem „Směs“ z vlastní krve a exkrementů. Jsou na něm napsána jen tři slova: KREV LEJNO VÁLKA.

Kuzkin řekl Washington Postu, že chtěl dílem vyjádřit, co cítí a co válka ve skutečnosti je. Ruská společnost na tuto pravdu podle něho zapomněla, stejně jako prezident Vladimir Putin. Fotku svého obrazu umělec zveřejnil na Facebooku, protože jinou možnost nemá. V dnešní době prý umění není ani tak o umělecké hodnotě, jako o syrové odvaze.

Nekrofilií chorobně posedlá země

Členové ruské umělecké skupiny „Strana mrtvých“ svůj odpor k válce vyjádřili protestem v kostýmech kostlivců na hřbitovech. Říkají, že jejich země je chorobně posedlá nekrofilií v politice i kultuře. Putinův režim podle nich nemá světu co dát, kromě ničení a smrti. Kreml to prý dokonale ukazuje právě vojenskou invazí na Ukrajině.

Čtěte také

Petr Šabata: Proč Rusové ten odpudivý režim dávno nesvrhli, proč jej snášejí a trpí?

Za většinou protestů v dnešním Rusku ale nestojí umělci. Jsou to zejména akce obyčejných lidí, kteří se snaží nějak ventilovat svou frustraci a zoufalství. Americký deník píše o majiteli malého obchodního domu nedaleko Petrohradu, který svůj obchod popsal názvy ukrajinských vesnic, jež se dostaly pod palbu ruské armády. Jiný aktivista zase protestoval proti ruskému masakru civilistů v Buči tím, že si lehal na různá místa v Moskvě a předstíral, že je mrtvý.

Ruský novinář v exilu Peter Ruzavin tvrdí, že podobné protesty jsou formou terapie. Fotografie z protestních akcí, obrazů ale třeba i graffiti nápisů na mostech a na ulicích proto začal shromažďovat. Lidé je tak mohou posílat i obdivovat ve skupině na sociální síti Telegram.

„Když to všechno vidíte, uvědomíte si, že je spousta lidí, kteří jsou proti válce. Nemůžeme je spočítat, ale je lepší, když víte, že odpůrců války je mnoho a že se všemožnými způsoby snaží svůj nesouhlas ukázat,“ cituje Ruzavina americký deník Washington Post.

Výběr z komentářů, článků a reportáží zahraničních médií připravila Magdaléna Fajtová.