Jak se postaví Senát k regulačním poplatkům ve zdravotnictví?

26. leden 2009
Pod kůži

Tento týden musí Senát rozhodnout o regulačních poplatcích ve zdravotnictví. Ve čtvrtek totiž končí lhůta, kterou mají senátoři na projednání opozičního návrhu zrušit poplatky bez náhrady.

"Od prvního ledna 2009 za vás v této nemocnici platí poplatky Středočeský kraj." Takový nápis si přečtou pacienti, když přijdou do Oblastní nemocnice Kladno. A protože se tam neplatí ani regulační poplatky v nemocniční lékárně, uvidí také dlouhou frontu, která se často stojí i venku.

V půl osmé ráno, lékárna otvírá a už je tu fronta. Pacienti na léky čekají průměrně půl hodiny až hodinu, často i déle. Většinou jsou to lidé mezi 50 až 60 lety, starší to neustojí. "Přišla jsem ve čtvrt na deset. Půl hodiny," svěřila se jedna z žen ve frontě na léky. Stejně dlouho čekala také další. "Už jsem na řadě, to už vydržím. Jdu pro léky pro ženu, která platí hodně, je na srdce, takže asi 500 až 600 korun za čtvrt roku za léky," řekl muž, kterého jsme před lékárnou zastihli. Jiná žena prozradila, že za léky pro sebe a svého manžela platí měsíčně asi 200 korun. "Šla jsem sem kvůli tomu, že se tady neplatí. Je to tedy jediná lékárna, kde se neplatí, ale fronty jsou až ven," dodala.

Do nemocniční lékárny teď chodí třikrát víc lidí než loni. Její vedoucí Lucie Cibulková potvrdila, že nával pacientů zvládají jen tak tak. "Máme pouze hodinu na to, abychom vychystali věci pro nemocnici. Je třeba si uvědomit, že jsme primárně nemocniční lékárna. Snažíme se o to, aby nemocnice netrpěla a byla normálně zásobena léky, ale jinak veškerý personál se v podstatě věnuje pacientům s recepty. Obáváme se toho, že může dojít i k chybě, protože vydávající magistři jsou velmi vyčerpaní," uvedla.

Kromě lidí, kteří sem chodí pro léky, ale jinak pacientů v kladenské nemocnici nepřibylo, říká ředitelka Kateřina Pancová. "Je to samozřejmé, protože problematika vazby pacient - lékař je velice citlivá a velice osobní. Ani jsme nepřepokládali, že by pacienti, a to zejména chroničtí pacienti měnili svého lékaře kvůli tomu, že za ně zaplatí poplatky kraj. Ke svému lékaři mají důvěru a vztah, což nemůže změnit poplatek 30 korun," vysvětlila.

Lékaři se většinou shodují, že se změnou v placení poplatků žádné problémy nemají. "V podstatě to vypadá stejně, protože stejně jsme museli potvrdit potvrzení o zaplacení poplatků, takže pro nás to z tohoto pohledu žádná změna není," tvrdí primář Peter Klimák.

Ředitelka Pancová potvrdila, že mají i takové pacienty, kteří trvají na tom, že si poplatek zaplatí, i když nemusí. "Na ambulanci nikoho, což je samozřejmě zjevné, protože sem chodí především staří lidé, u hospitalizovaných od začátku to byli čtyři pacienti. Nejvíce pacientů, kteří chtějí zaplatit, jsou na ortopedii. Jsou to mladí lidé, sportovci, kteří mají například trochu jiné smýšlení. Je jim to umožněno, zaplatit si můžou. Dohlížíme na to, aby automaty byly neustále doplněné, aby tato možnost pro pacienty byla," doplnila ředitelka.

A automaty skutečně dál fungují a někdy se stále používají. U jednoho z nich jsme zastihli pacienta, který se rozhodl regulační poplatek zaplatit. "Zákony se mají dodržovat, si myslím," vysvětlil své důvody. Na tom, že zaplatí, ale trvá jen málo pacientů. Celkem prý ani ne deset procent. Středočeský kraj se chystají v placení poplatků následovat další regiony. Třeba už od února kraj hradecký.

Třicetikorunový poplatek je zabije

Regulační poplatky možná nebudou platit ani někteří hendikepovaní a senioři v ústavech a domovech důchodců. Počítá s tím návrh senátního výboru pro zdravotnictví a sociální politiku. Domovy by jeho schválení samozřejmě uvítaly. Jak se s poplatky vyrovnávají klienti pražského domova pro zrakově postižené Palata?

800 až 1200 korun měsíčně. Přibližně tolik zůstane klientům Palaty, když zaplatí za ubytování a jídlo. Z toho dají asi 400 korun, tedy asi polovinu za poplatky. "Klienti si hradí jednak ošacení, obutí, hygienické potřeby, případně dopravu do zdravotnických zařízení, do jiných institucí. To není součástí poplatku na sociální služby. To hradí ještě z tohoto zůstatku," řekl ředitel Palaty Jiří Procházka.

Právě dostatečné kapesné by měl klientům zaručit návrh senátního výboru. Neměli by platit, pokud by jim zbylo méně než 800 korun. "Mě osobně třicet korun zabije. To nejde jen o poplatky, tady jde o léky. Například za léky platím přes 1000 korun měsíčně, někdy i dva tisíce. Bude mi 86 a mám jenom důchod. Ale myslím si, že zdravotnické poplatky jsou oprávněné. Znám lidi, kteří mají doma šuplata léků. Nebo babky, promiňte, jako já, chodí zvlášť v zimě k doktorovi, tam se setkají s druhými kamarádkami, popovídají si se sestřičkou, popovídají si s panem doktorem," říkají klientky Palaty.

V některých domovech je ale podle odborníků situace kritická. A lidem po zaplacení ubytování a jídla zbývá měsíčně třeba jen pětistovka.

Náměstek: ČSSD směřuje ve zdravotnictví ke kubánskému modelu

Do čtvrtka o regulačních poplatcích musí rozhodnout Senát. Končí lhůta, kterou mají senátoři na projednání opozičního návrhu zrušit poplatky bez náhrady.

Podle toho, co navrhuje senátní výbor pro zdravotnictví a sociální politiku, by neměly platit za lékaře děti do 15 let. Důchodci budou platit dál. Podle náměstka ministryně zdravotnictví Marka Šnajdra ale jednání o návrhu stále pokračují a přepokládá, že budou pokračovat do zahájení schůze Senátu. "Troufnul bych si vypíchnout dva pilíře. Ten první je zachovat regulační funkci a nezhroutit systém úplně. To znamená uchovat jeho bazální funkčnost a najít jakýsi kompromis pro tři cílové skupiny - děti, důchodci a asi nejvíc senzitivně vnímaná kategorie, což jsou recepty, respektive položky na receptech," uvedl Marek Šnajdr.

Možná nebudou platit ani někteří hendikepovaní a senioři v ústavech a domovech důchodců. A to pokud by jim po zaplacení ubytování a stravy zbylo méně než 800 korun na měsíc. Nad tímto návrhem podle náměstka panuje všeobecná shoda. "Pevně věřím, že tato stať, která osvobodí tyhle osoby, nebude mít politický problém," doplnil Marek Šnajdr. V případě, že Poslanecká sněmovna potvrdí pozměňovací návrh Senátu, je reálné, že by norma mohla začít platit od 1. dubna 2009.

Marek Šnajdr je také bytostně přesvědčen, že poplatky českému zdravotnictví pomohly. "Abych to řekl adresněji, ne českému zdravotnictví, ale českým pacientům, a to především těm vážně nemocným, zejména důchodcům," řekl. Placení poplatků kraji považuje za ilegální aktivitu, kdy jednoznačně dochází k porušování obecně závazného práva.

"Hlavně ale nedochází k naplnění slibu. Přeci všichni občané Středočeského kraje nemají rovné podmínky. Ti, kteří jdou do krajské nemocnice jenom proto, že jejím zřizovatelem je v tuto chvíli David Rath, tak mají jiné podmínky než titíž občané Středočeského kraje, kteří jdou do jiné nemocnice nebo k jinému poskytovateli. Vzniká chaos, nepořádek a troufnu si říct, že fronty, nervozita a určitá tenze jednoznačně ukazují, že sociální demokracie nesměřuje ke zkvalitnění zdravotnictví, ale spíše ke kubánskému modelu," dodal Marek Šnajdr.

Bez internetu si dnes málokdo z nás umí život představit. Jsme však připraveni na jeho nástrahy? A víme, jak se proti nim bránit? Nalaďte si v úterý 27. ledna Radiožurnál po 11. hodině.

Náměty na reportáže a dotazy můžete posílat na e-mailovou adresu podkuzi@rozhlas.cz.

autoři: vij , lvb , lej
Spustit audio

Více z pořadu